SKOPAL, L. Propojení fyzických modelů a PLC řady LOGIX [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem práce bylo vytvoření propojení řady reálných fyzických modelů s PLC řady LOGIX, jak typy CompactLOGIX, tak i ControlLOGIX. Práce navazovala na semestrální práci. Student se postupně seznámil s dostupnou dokumentací modelů, ověřil jejich shodu s reálným stavem a případně doplnil nebo upravil technickou dokumentaci a realizoval potřebné kabelové spojení se vstupně/výstupními moduly programovatelných automatů řady LOGIX tak, aby bylo možné zachovat s propojení s PLC Simatic řady S7-1500 od firmy Siemens. D8le realizoval potřebný testovací software a vizualizaci k jednoduché diagnostice funkčnosti modelů. Rozsah bakalářské práce (46 stran od úvodu po závěr) odpovídá požadavkům. Práce je psána v logickém sledu a student využil při zpracování práce 17 literárních zdrojů, na které se průběžně odvolává. Při kontrole v systému Theses nebyla zjištěna zásadní shoda s jinými porovnávanými dokumenty. Student pracoval na své práci samostatně a problémy vždy konzultoval. V průběhu semestru překládal dílčí výsledky. Domnívám se, že byly splněny požadavky na bakalářskou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a zrealizovat jednotné propojení čtyř různých fyzických modelů v laboratoři programovatelných automatů s řídicími systémy Logix tak, aby toto propojení modelů bylo univerzální a umožnilo jednouchým způsobem záměnu modelů na jednodílných výukových pracovištích. Úkolem studenta byla analýza současného stavu fyzikálních modelů, prostudovaní vnitřního zapojení modelů a ověřit stav sensorů a akčních členů. Dále měl student shromáždit informace o V/V kartách na PLC používaných v laboratoři a sestavit propojovací list mezi modely a PLC s vytipováním a popisem propojovacích signálů. Student měl následně za úkol zrealizovat universální propojení tak, aby byly modely a PLC záměnné, a následně měl student navrhnout a zrealizovat testovací aplikace pro všechny modely k odzkoušení jejich funkce. Student zpracoval bakalářskou práci na uvedené téma. Práce je rozsahem dostatečná a odpovídá požadavkům na bakalářskou práci. Student text dělí na jednotlivé kapitoly, přičemž struktura bakalářské práce je vhodně zvolena. V první kapitole se student zabývá obecně vlastnostmi signálů v oblasti logického řízení. Ve druhé kapitole student popisuje stávající vybavení laboratoře systémy PLC a hodnotí jejich možnosti s ohledem na digitální rozhraní. Ve třetí kapitole student popisuje čtyři fyzické modely, které jsou v laboratoři k dispozici, a pro které má vytvořit univerzální propojení s PLC. Ve následující kapitole student navrhuje a popisuje realizaci univerzálního propojení. V předposlední kapitole se student věnuje návrhu a realizaci testovacích aplikací pro všechny modely. Poslední kapitola se věnuje tvorbě vizualizace modelů pro účely jejich diagnostiky. Jednotlivé kapitoly jsou rozsahem dostatečné a celkem podrobně popisují činnosti studenta. Vlastní text je zpracován na průměrné lepší úrovni a až na několik nevhodných formulací a chybných obrázků ji shledávám dostatečnou pro pochopení činností studenta. V práci jsou některá chyby, na jejichž část si dovolím upozornit. V rámci textu student operuje se symboly (R01, R02 na straně 30), které se v navázaných vzorcích č. 4.1 a 4.2 vůbec neobjevují. Obrázek č. 5.2 je následován obrázkem 5.4 a teprve pak je umístěn obrázek 5.3, toto řazení obrázků mimo-pořadí by nemělo v technické dokumentaci být, protože to výrazně ztěžuje čitelnost textu. Dále bych si dovolil polemizovat s tvrzením, že na obrázcích 5.3, 5.5, 5.9 a 5.11 jsou zobrazeny stavové diagramy. Co se týká příloh, mám vážné výhrady k obrázku č. B.8 v příloze, která je nečitelná a pravděpodobně v ní není něco dobře zobrazeno. Stejně tak na obrázcích B.9 a B.10 není jasné, do čeho jsou připojeny signály P1 a P2 a kam dále tyto signály vedou? Není uveden popis, a tak není jasné, jestli se jedná o rezistory nebo pojistky a jaké mají hodnoty. Obdobně je nevhodně a nedostatečně popsán obrázek B.11, kde není jasné, o jaké komponenty se jedná (BCD_A, BCD_B, BCD_C). Přes uvedené výhrady považuji práci za přijatelnou a myslím si, že práce prokazuje bakalářské schopnosti studenta. Práce je na dobré úrovni jak obsahově, tak svým technickým zpracováním. Rozsah bakalářské práce je na požadované úrovni a až na některá uvedené chyby je práce akceptovatelná. Z těchto důvodů bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 151671