VYDARENÝ, J. Laboratorní úlohy pro návrh reproduktorové soustavy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student přistupoval k řešení práce se zájmem, pravidelně chodil na konzultace a předkládal výsledky svojí práce, ale nebyl schopen pracovat samostatně, nedokázal samostatně zhodnotit dosažené výsledky a hledat řešení. Reproduktorová soustava byla hotová a změřená dostatečně dlouho před termínem odevzdání práce, stejně jako samotný text bakalářské práce. Součástí zadání bylo také vytvoření návodů čtyř laboratorních úloh a dokumentace s referenčními výsledky. Student dostal k dispozici stávající návody úloh, které měl modifikovat podle jím použitých reproduktorů a zkonstruované soustavy. Texty úloh jsou ale modifikovány minimálně, pouze nahrazeny názvy reproduktorů a některé charakteristiky. Student si postup řešení úloh nepřečetl, jinak by musel zjistit, že pro výpočet TS parametrů v úloze č.6 schází informace, jak získat některé hodnoty pro výpočet, v úloze č.9 je nutné použít výkonový zesilovač, protože původně byla použita aktivní reproduktorová soustava apod. Schází také vypracování úloh s referenčními výsledky. Po formální stránce lze práci vytknout zejména nedostatky v teoretické oblasti, např. že zkreslení způsobuje reproduktorová skříň, hovorové výrazy, např. reprobox, a špatnou terminologii, např. použití termínu „kmitočtové minimum“ namísto „kritický kmitočet“. V textu také často postrádám komentář k naměřeným hodnotám a závislostem. Schází seznam příloh na CD a elektronicky nebyly odevzdány přílohy žádné.
Úkolem studenta, který řešil tuto bakalářskou práci, měla být příprava celkem čtyř laboratorních úloh, které jako přípravek využívaly dvoupásmovou reproduktorovou soustavu, kterou měl student navrhnout, zkonstruovat a změřit. Z odevzdané dokumentace práce lze jen stěží možné posoudit, zda bylo zadání práce splněno. V systému je odevzdaná pouze práce samotná, žádné přílohy. V tištěné verzi práce je vloženo CD, které obsahuje změť souborů bez potřebného popisu, co který adresář či soubor obsahuje. K reproduktorové soustavě jsou v práci samotné doloženy jen některé velmi „zevrubné podklady“ pro výrobu jednotlivých desek skříně a nákres plošných spojů bez potřebného popisu, či finálního jmenovitého seznamu součástek, jak je běžně zvykem. Student totiž dle textu několikrát měnil použité součástky. Práce neobsahuje žádné fotografie, které by alespoň deklarovaly existenci reproduktorové soustavy, jednotlivých jejich součástí, případně její kvalitu konstrukce a výroby. V samotném postupu práce se student dopustil několika chyb, jeho postup nelze doporučit pro úspěšný a v rámci možností efektivní návrh dvoupásmové reproduktorové soustavy. Jako jeden z důležitých faktorů návrhu student např. zmiňuje potřebu stejné citlivosti obou reproduktorů, což je jeden z fakticky nejsnáze řešitelných problémů. Naopak vůbec nekompenzuje impedanci použitých reproduktorů, o dalších potřebných kompenzacích nemluvě. Výchozí návrh kmitočtové výhybky na obr.8.1 lze hodnotit v pravém slova smyslu jako opravdu pionýrský a ve svém důsledku nevyhovující, na což student sám přišel během simulace. Ani další postup nelze nějak kvitovat, docházelo k náhodnému přikládání součástek tu a tam, následně zřejmě proběhla simulace, v práci vůbec není deklarováno finální zapojení výhybky. Obr. 8.4 a 8.5 jsou špatně titulkovány, po zavedení impedančních charakteristik je patrné, že nedošlo k žádné optimalizaci, na mezním kmitočtu je výrazný propad a navýšení citlivosti na vysokých kmitočtech povede k neuspokojivému výsledku, tento stav považuje student za finální verzi návrhu. V návrhu není uvažováno, že potřebné součástky se vyrábí ve velmi řídkých řadách, vůbec není diskutována jejich dostupnost, např. potřebných vzduchových cívek. Smysluplné řešení s odvíjením cívky s větší indukčností pak není uvažováno vůbec, raději doporučuje „spajkovanie“ cívek. V závěrečných měřeních se zdá, že student přikládá do výhybky kondenzátory v podstatě metodou pokus omyl. Nedošlo ani k žádné zpětné kontrole, která by potvrdila, že nedošlo k nebezpečné změně impedanční charakteristiky reproduktorové soustavy nebo např. k posunu mezního kmitočtu výhybky vysoko tónového reproduktoru k jeho rezonančnímu kmitočtu atd. Studentovo zhodnocení, čím jsou způsobeny nedostatky ve změřené kmitočtové charakteristice, je chybné. Formální úroveň práce je spíše podprůměrná, na str.16 nepoužívá konzistentní značení veličin, např. hmotnost kmitacího systému, nemá jasno v základních pojmech, viz značení obrázku 8.3 a v dalších obrázcích. Student v závěru používá 1. os. mn. č., jakoby se jednalo o týmovou práci, přičemž někdy používá správně 1. os. jed. č. V celé práci velmi často chybí čárky mezi větami v souvětích (str. 14, 15, 20 atd.), vyskytují se překlepy, opakování slov apod. Jsou chybně rozdělována slova, která se píší dohromady, např. str. 36 dvakrát versus dva krát, slova vysoko tónový jsou psána jako vysoko-tónový. V práci jsou používány slangové výrazy, např. výškáč nebo bass na str. 35 atd. Finální výstup práce ve formě laboratorních úloh je problematický, jedná se pouze o skromnou editaci laboratorních úloh, jejichž autorem je vedoucí práce. Navíc provedená editace je velmi ledabyle provedená, místo tabulek jsou vkládány obrázky a některé charakteristiky student dokonce zapomněl vyměnit, v práci je tak charakteristika úplně jiného reproduktoru.
eVSKP id 110136