VRBOVÁ, E. Charakterizace nanostrukturovaných zlatých elektrod modifikovaných biotinovaným oligonukleotidem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem práce byla navázání a následná charakterizace biotinilovaného oligonukleotidu na povrchu nanostrukturované zlaté pracovní elektrody. V teoretické části studentka samostatně zpracovala stav techniky aplikace nanostruktur v oblasti navazování biolátek, vybrala vhodnou metodu pro charakterizaci. Dle nalezených poznatků stanovila vhodné paramenty a metodiku měření, čímž prokázala schopnost práce s odbornou zahraniční vědeckou literaturou. Bohužel dopustila se zde série nepřesných formulací a použití zavádějících termínů, které velmi snižují odbornou úrovně textu na úroveň populární vědecké literatury. V praktické části se zabývala nejprve navazováním oligonukleotidu na zlaté nanostruktur a následnou charakterizací vzorků pomocí elektrochemické impedanční spektroskopie a cyklické voltametrie. Naměřené výsledky byly sériově ověřeny a vyhodnoceny. V průběhu řešení došlo ke změně navazované bio látky z ekonomického důvodu, což ovšem nepřinášelo v principu podstatnou změnu. Studentka docházela do laboratoře i konzultace pravidelně a pracovala samostatně. Výsledky byly prezentovány na odborné konferenci XIII. Pracovní setkání elektrochemiků a fyzikálních chemiků. Práce jako taková je přínosná a její výsledky mohou být dále použity při dílčích řešení projektů v dané oblasti. Celkovou úroveň ovšem snižuje velmi často nešťastné formulace výsledků a jazykové nedostatky. Pro tyto výhrady navrhuji, jinak velmi dobrou práci, ohodnotit stupněm B.
Studentka Eva Vrbová splnila všechny body zadání své bakalářské práce. Vzhledem k názvu práce je však obsah kapitol zaměřen příliš všeobecně na senzory či nanotechnologie a nesleduje tolik aktuální vědecké poznatky z problematiky využití zlatých nanostrukturovaných elektrod pro detekci biomolekul. Rešerše vztahující se k tomuto tématu tedy není dostatečná a v seznamu literatury jsou uvedeny pouze dva relevantní vědecké články k využití a charakterizaci nanostrukturovaných elektrod. V textu je několik nepřesných formulací, které jsou místy matoucí či nedostatečné – např. „biosenzory se využívají k navazování látek“, „elektrochemická impedanční spektroskopie je využívaná k vývoji a výzkumu materiálů“, atd. Je rovněž nevhodné používat výraz „čidlo“, ale snímač. V části výsledky a diskuze by bylo vhodné rozdělit charakterizace obou typů zkoumaných elektrod metodami elektrochemické impedanční spektroskopie a cyklické voltametrie do jednotlivých podkapitol, aby byl text přehledný. Jsou zde prezentována impedanční spektra s chybějícími legendami a nedostatečnými popisky obrázků, což čtenáře neustále nutí vracet se v textu zpět a dohledávat, k jakým vzorkům se křivky vztahují. V závěru pak chybí podstatné informace o tom, jak nanostrukturované elektrody vypadaly a z čeho byly nanostruktury složeny. Po formální stránce mám výhrady k několika rovnicím, které jsou vloženy jako obrázky, dále k formátování odstavců, které není jednotné. Na několika stránkách zůstala prázdná místa. V textu je obsaženo několik překlepů a gramatických chyb. V seznamu literatury jsou chybějící údaje; citace 9 a 12 jsou totožné. Je zvykem psát odborné texty v trpném rodě či v jednotném číslo, namísto „my jsme měřili, my jsme zjistili“. Práci doporučuji k obhajobě a vzhledem k uvedeným připomínkám hodnotím stupněm C.
eVSKP id 65455