GOLDSCHMIDT, T. Stanovení tréninkových zón [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student se v práci zabývá inovativním způsobem stanovení prahů zátěžových zón a hodnotí jeho použitelnost ve sportovní praxi. Práce je dobře strukturovaná a je z ní zřetelný promyšlený koncept činností. Úvodní část, objasňující stanovení zátěžových prahů konvenčními metodami i novou metodikou založenou na analýze dentrendované fluktuace, shrnuje a interpretuje poznatky, na nichž stojí praktická část práce. Praktická část práce dokumentuje návrh a implementaci rozhraní pro připojení hrudního pásu; tvorbu akvizičních algoritmů pro měření srdeční činnosti; realizaci skriptů pro zpracování série tachogramů a nakonec tvorbu skriptů pro výpočet parametru alfa 1 pomocí detrendované analýzy fluktuace. Tento poměrně rozsáhlý soubor činností je následně elegantně integrovaný do softwaru, nabízející uživateli přehledné grafické rozhraní. Schopnosti softwaru stanovit zátěžové zóny jsou dále validovány na dvou datasetech sportovních činností. První dataset obsahuje záznamy z venkovního běhu, druhý záznamy z laboratorního zátěžového testu. S využitím korektních analytických nástrojů student přehledně prezentuje, že nástroj dobře funguje pro stanovení zátěžových zón pro laboratorní zátěžové testy, ale selhává pro stanovení zátěžových zón pro venkovní běh. V diskuzi student své poznatky zasazuje do kontextu současných výzkumných prací a objasňuje silné stránky i limity svého nástroje pro stanovení prahů zátěžových zón. Zadání je zcela splněno, práce má vysokou prezentační úroveň a adekvátní rozsah tvořený pouze relevantními informacemi, je čtivá a je opřená o aktuální vědeckou literaturu. Student na své práci intenzivně pracoval od samého začátku a smysluplně kombinoval vlastní samostatnou činnost s konzultacemi. Dosažené příspěvky rozšiřují současné poznání v oblasti stanovení zátěžových zón a student je prezentoval na studentské soutěži EEICT.
Tématem práce bylo vytvořit funkční aplikaci, která by monitorovala tréninkové zóny sportovců v reálném čase. Především oceňuji snahu studenta přispět k této problematice vlastním vývojem aplikace, a především to, že vývoj jeho aplikace po technické stránce byl úspěšný a aplikace je plně funkční, přestože některé výsledky se neshodovaly s referenčními hodnotami. Jak student píše, podařilo se mu splnit jeden cíl práce, tedy určit zátěžové zóny při laboratorním testování, každopádně určení zátěžových zón v reálném čase při sportovní aktivitě bylo problematické vzhledem k minimální podobnosti s referenčními hodnotami. Je potřeba si ale uvědomit, že rozdělení tréninkových zón nebo pásem je určeno na základě fyziologických reakcí organismu na zátěž a podle rozdílného účinku na metabolismus a úroveň výkonu se vyjadřuje v procentech úrovně VO2 max nebo laktátu, rychlosti, maximální tepové frekvence nebo procentech z tzv. heart rate reserve. A teprve až v posledních pár letech se současní vědci snaží o určení tréninkových pásem a prahů právě pomocí variability srdeční frekvence. Takže student se zabývá velmi aktuálním a nadčasovým tématem a jednoznačně splnil cíl práce. Prezentační úroveň práce je na velmi dobré úrovni. Co se týká rozšířeného abstraktu ve slovenštině, mám jednu věcnou připomínku. Student hned v úvodu rozšířeného abstraktu píše:…“ Napríklad zóna 3 môže byť definovaná ako srdcová frekvencia medzi 140 a 155 údermi za minútu.“. Myslím, že je to poněkud matoucí údaj pro příklad a velmi individuální hodnota, protože v zóně 3 se testovaná osoba může pohybovat přibližně v rozmezí 70 až 80% (některé zdroje uvádí až cca 90%) svojí maximální tepové frekvence, hodnota se odvíjí také podle toho, jestli se počítá se 4 nebo 5 tréninkovými zónami, takže se číslo může velmi lišit u jednotlivých osob s různou maximální tepovou frekvencí. Anglický text je přehledný, jasný, stylisticky v pořádku, čtivý. Jen několik drobných připomínek. Student používá řadu zkratek, aniž by je při prvním použití objasnil v závorce. Objevuje se chybný pravopis jednotek a nesprávné používání velkých a malých písmen (např. správně je millimoles per liter – mmol/L) nebo používání pojmů a zkratek pro AeT a AnT, už se dává přednost pojmům VT1 a VT2 vzhledem k novým poznatkům o metabolických dějích. Překlepy jsou ve zkratkách, jako např. základní pojem v práci, což je DFA Detrended fluctuation analysis a ne Detreded flucatation anlaysis, VO2 max je maximal oxygen consumption nebo uptake ne intake navíc opět s překlepem. Reference jsou kvalitní a víc zdrojů opravdu neexistuje, proto je tuto problematiku náročné diskutovat. V diskuzi student vytěžil ze stávajících referencí opravdu maximum. Určitě je správný naznačený směr dalšího vývoje aplikace, kdy doporučuji především implementaci fáze „cool down“, která je součástí zátěžového testu a je rozhodující pro určení rychlosti tzv. „recovery“ a schopnosti organismu vyrovnat se s pozátěžovou spotřebou kyslíku (EPOCem) a právě souvislost s HRV by mohla být zajímavá. Až na pár drobných spíše gramatických detailů považuji práci za velmi kvalitní a inovativní. Práci hodnotím 95 body.
eVSKP id 159768