PIZUR, J. Klasifikace linek MHD z GNSS dat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Práci po odborné stránce vedl konzultant Ing. Adam Ligocki a proto přikládám jeho posudek. Práce se zabývá tvorbou aplikace, která bude schopná na základě dat zaznamenaných GNSS přijímačem identifikovat pravidelnou linku MHD. Práce je velmi dobře strukturovaná a student velmi kvalitně a podrobně analyzuje datové vstupy, algoritmy pro preprocesing a transformaci vstupních dat do formátu kompatibilního s vnitřními strukturami programu a algoritmy pro srovnávání číselných posloupností. V práci je kladen důraz na kvalitní vizualizaci dat, což pokládám za velmi důležitý element při zpracování "big data". V závěru autor definuje metriku a velmi podrobně srovnává všechny zvolené přístupy. Taktéž analyzuje případy, ve kterých navržené řešení selhává a nabízí možnosti pro budoucí vylepšení stávajícího řešení. Součástí práce je také poměrně dobře psaný a verzovaný zdrojový kód. Jedinou výtkou k práci je občasná stylistická složitost, kdy je obtížné sledovat myšlenkové pochody autora. Během tvorby práce student aktivně konzultoval a přicházel na konzultace vždy připraven a s novými výsledky své práce. Práci s literaturou shledávám korektní. Práce je na velmi dobré formání i technické úrovní a dokazuje inženýrské schopnosti studenta. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A (95 bodů).
Práce je členěna do 7 kapitol, prvních 6 koresponduje s body zadání, poslední se věnuje aktivitám nad rámec zadání. Díky vhodně zvolené struktuře, ve které na sebe jednotlivé části relativně logicky navazují, lze jednoduše ověřit, zda bylo zadání práce splněno. Doporučený rozsah je dodržen. V úvodu je dobře definovaná motivace a cíle práce, mohl by však být poněkud stručnější. Závěr shrnuje dosažené výsledky a způsob splnění jednotlivých bodů zadání, fakticky však chybí jakákoli forma diskuse. Formální úroveň práce je spíše vyšší, k vysázení byl využit LaTeX, drobná výtka by směřovala pouze k výskytu obrázků s jednolitým černým pozadím. Po jazykové stránce nemohu práci hodnotit. Text je psaný specifickým stylem, který klade vysoké nároky na čtenáře, navíc je hustě protkán názvy souborů, funkcí a konstant, což znesnadňuje orientaci a často překrývá podstatu sdělení; tento fakt považuji za jednu z největších slabin práce. Práce s literaturou je uspokojivá, student v průběhu práce korektně cituje použité zdroje, jejich výčet by si však zasloužil vyšší podíl odborných publikací, které by poskytly solidnější základ pro teoretickou část práce. První bod zadání je splněn, autor popisuje strukturu vstupních dat, uvádí přehled způsobů práce s geodaty a zdůvodňuje výběr formátu OSM. Druhý bod byl splněn s výhradou, kapitola 2 je příliš stručná na to, že se má jednat o rešerši, navíc neobsahuje žádné metody nad rámec těch, které byly použity v praktické části. Kapitola 3 se věnuje spíše získání a předzpracování podkladových mapových dat, nicméně zpracování GNSS dat z jízd je popsáno v pozdějších kapitolách, tedy i třetí bod zadání lze považovat za splněný. Čtvrtý bod zadání je rovněž bez výhrad splněn, příslušná kapitola popisuje použité zdroje dat a způsob jejich zpracování. Pátý bod patří mezi komplexnější, čemuž odpovídá i rozsah korespondující kapitoly. Ta se věnuje z větší části zpracování GNSS dat (bod 3) a jejich sesazení s mapovým podkladem, jsou uvedeny typické problémy a různé techniky, jak těmto čelit. V druhé části jsou popsané implementační detaily ke klastrovacím algoritmům. I tento bod byl tedy splněn. Šestá kapitola nabízí výsledky provedených testů přehledně seřazené do tabulek, čímž splňuje i poslední bod zadání. Zde mám výhradu k tomu, že z textu není zřejmé, co reprezentují uváděné dva typy přesností. Kvituji, že student byl schopný dosáhnout funkčního řešení, a že práci rozšířil o vytvoření uživatelské aplikace, která zvyšuje obecnou využitelnosti výsledků práce, ty jsou totiž zajímavé např. pro zmiňovaný segment smart cities. Přístup a způsob práce studenta bych necharakterizoval jako systematický a vědecký, jedná se však o solidní inženýrské dílo, což je vzhledem k povaze předložené práce rozhodující. Větší pozornost by si dle mého názoru zasloužila zejména metoda pro sesazení GNSS dat a mapy (autor o ní hovoří jako o normalizaci), domnívám se, že řadu popsaných chyb by šlo vyřešit při zakomponování kinematických omezení vozu: tedy sekvence po sobě jdoucích uzlů může být validní pouze pokud by při takovém manévru nebyly překročeny povolené rychlosti, resp. zrychlení. Na práci oceňuji také využití unit testů. Celkově, i přes uvedené nedostatky, hodnotím práci kladně a konstatuji, že svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B / velmi dobře (82 bodů).
eVSKP id 134793