KORVASOVÁ, L. Vývoj probiotického preparátu s účinkem proti celiakii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Ryšávka, Petr

Předložená diplomová práce byla řešená v přímé spolupráci s průmyslovou praxí (Medi Pharma Vision s.r.o.). Cílem práce bylo zavedení metody na měření odbourání gliadinu bakteriálními kulturami. Byly analyzovány a testovány bakterie, u kterých teoreticky lze očekávat schopnost tuto sekvenci v gliadinu rozštěpit a tím snížit jeho koncentraci v médiu při detekci. Větší část testovaných bakterií se řadí mezi probiotika, aby bylo jejich případné budoucí použití pro člověka bezpečné. Pro samotný test na detekci gliadinu se využil kit RIDASCREEN® Gliadin competitive pracující na principu kompetitivní ELISA metody s protilátkami R5. Studentka v plném rozsahu splnila zadání diplomové práce. Nastudovala si problematiku celiakie v návaznosti na schopnosti některých bakterií, které by dokázaly rozštěpit imunosekvenční část lepku, konkrétně v jeho gliadinové části. Zvládla zavedení in vitro metod měření odbourání gliadinu a testování vybraných probiotických a kontrolních kultur. Diplomová práce je založena na kvalitním zpracování informací z odborné literatury. Při zpracování problematiky byly informace čerpány ze 76 odborných vědeckých publikací. Literatura je zpracována přehledně dle standardních norem. Autorka diplomové práce v souvislostech a zcela jasně používá literární zdroje jak v přehledném úvodu do problematiky týkající se celiakie, tak i v metodách. Doporučil bych však v budoucnu práci literaturou i v částech závěru, resp. diskuze, kde jsou prezentovány výsledky experimentů. Výsledky jsou zpracovány v přehledném formátu. Studentka používá přehledné grafy a tabulky z výsledků měření. Výsledky jsou řádně komentovány. Výsledkem práce bylo zjištění, že ze zkoumaných bakterií byla pouze bakterie Bacillus subtilis schopna štěpit gliadin. Bylo také změřeno, jaké množství gliadinu dokáže při různé koncentraci bakterie rozštěpit a dle dat bylo také vyhodnoceno, že pro větší množství rozštěpeného gliadinu je vhodné kulturu nejprve adaptovat na přítomnost gliadinu. Studentka musela zvládnout řadu různých metodických přístupů týkajících se optimalizace kultivace bakterií ve specifických kultivačních médiích, dále mikrobiologické a imunologické metody včetně statistického zhodnocení získaných dat. Diplomantka byla při práci byla samostatná, osvojila si řadu laboratorních metod a potvrdila potřebné praktické laboratorní dovednosti. Dokázala si práci vhodně zorganizovat, zvládla samostatně řešit úkoly, interpretovat a kriticky zhodnotit získané výsledky. Konzultace probíhaly pravidelně v laboratořích Medi Pharma Vision. Experimenty získala velmi zajímavé a prakticky využitelné výsledky a její práce tak nezůstává jen na teoretické úrovni, ale vytváří data, ktera při dalším zpracování mají i praktický potenciál. To, že studentka potvrdila schopnost jednoho probiotického kmene štěpit gliadinovou strukturu má do budoucna velmi zajímavý přesah i do praxe Studentka přistupovala k řešení práce s velkým zájmem, pracovala samostatně a s tvůrčím přístupem a projevila potřebné praktické laboratorní dovednosti. Pravidelně využívala konzultace a literární zdroje. Výsledkem je plnohodnotná diplomová práce s přímým aplikačním výstupem a vazbou na průmyslovou praxi. Závěr práce obsahuje jasně a přehledně zpracované zhodnocení výsledků pokusů. Je velice zajímavé, že ačkoliv jsou probiotika často prezentována jako jedna z možných cest v podpůrné terapii celiakie postavené na možností odbourání lepku, nepodařilo se u naprosté většiny probiotických kultur (s výjimkou jedné) tento efekt in vitro prokázat Na základě výše uvedených skutečností doporučuji práci k obhajobě a hodnotím stupněm A - "výborně" a doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Obruča, Stanislav

Ve své diplomové práci se studentka Lucie Korvasová věnovala studiu potenciálně probiotických bakterií v kontextu jejich schopnosti štěpit lepek. Hlavní motivací studie je tak je využít probiotika jako nástroj pro zlepšení zdravotního stavu a kvality života pacientů trpících celiakií. Z mého pohledu se tedy jedná o velice zajímavou a záslužnou motivaci. Práce je vypracovaná na cca 70 stranách, z mého pohledu je však papírová verze poněkud nepochopitelně tištěna jednostranně, což není šetrné k životnímu prostředí ani oponentovi. Textová a stylistická stránka je podle mého názoru spíše slabinou předložené práce. Práce obsahuje spíše malé množství gramatických chyb nebo překlepů, nicméně zároveň obsahuje řadu nešikovných obratů a tvrzení, některé z nich mají až úsměvně naivní vyznění případně jsou až příliš originální (např. str. 14 – proteázy a subtilisiny z mikroorganických zdrojů; str. 66 – bakterie dokáže využívat gliadin jako svoji potravu, atd.). Celkově tato skutečnost spíše snižuje čitelnost a srozumitelnost textu. Práce je členěna standardně a logicky, mou hlavní výhradou je poněkud minimalistické pojetí kapitoly věnované lidskému mikrobiomu – takto zajímavé a z pohledu zaměření práce zásadní téma by si jistě zasloužilo více prostoru a lepší zpracování. Na druhou stranu kapitola 2.6 věnována kultivaci mikroorganismů je podle mého názoru velice povrchní a naprosto zbytečná. V některých pasážích teoretické části práce (např. kapitola 2.3.11) chybí odkazy na relevantní literaturu. Experimentální část práce je popsána velice poctivě a pečlivě s maximální snahou o podrobný popis všech detailů provedených experimentů. Výsledky jsou zpracovány standardně. Poněkud matoucí je uvádění koncentrací ethanolu a gliadinu v rámci kultivačních testů – v grafech je presentováno ředění zásobního roztoku, v textu je často diskutována koncentrace. Domnívám se, že studentka odvedla velké množství experimentální práce a získala řadu originálních a cenných výsledků. Až na výše uvedenou drobnost dokázala své výsledky přehledně presentovat a pokusila se o jejich komentář, na podrobnější diskuzi v kontextu současného stavu poznání však už nedošlo. Podle mého názoru je to škoda. Závěry práce jsou formulovány jasně a správně. Podle mého názoru je velice zajímavé, že se podařilo najít bakteriální kmen schopný efektivní degradace gliadinu. Tato skutečnost může mít velice pozitivní praktické dopady. Vzhledem k výše uvedenému práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou B.

eVSKP id 149096