VOJTOVIČ, A. Modální analýza flétny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Hájek, Petr

V bakalářské práci je popsán princip fungování zobcové flétny. Taková flétna byla při studiu navržena a vyrobena. Výsledek byl ověřen pomocí modální analýzy a měřením. Student na tématu pracoval poctivě, svědomitě a samostatně, nad rámec běžných zvyklostí. Bez ohledu na to, že se látka v bakalářském ani magisterském studiu nevyučuje, si sám vyhledával informace a studoval potřebnou teorii. Téma je zpracováno perfektně, do hloubky a se všemi náležitostmi.

Posudek oponenta

Votava, Tomáš

Předložená bakalářská práce se zabývá modální analýzou flétny. Autor práce provedl rešeršní studii. V druhé části práce autor navrhl zobcovou flétnu, ke které vytvořil výpočtový model, flétnu dle návrhu vyrobil a srovnal výsledky modálních charakteristik získaných pomocí výpočtového a experimentálního modelování. V kapitole Úvod je několik tvrzení, která autor neodcitoval, např.: „je to (flétna, pozn. oponenta) nejhranější nástroj vůbec“. Zároveň je u těchto tvrzení obtížné doložit jejich pravdivost. V kapitole dechové nástroje autor stručně shrnuje historii flétny (resp. historii její výroby). Tato podkapitola čerpá hlavně ze zdroje MAREK, Vlastimil. Tajné dějiny hudby: zvuk a ticho jako stav vědomí, který je z části koncipován filozoficky a duchovně, což není pro technicky zaměřenou práci zabývající se akustikou nejvhodnější zdroj. V podkapitole Rozdělení dechových nástrojů je chybné a neodcitované tvrzení: „Dle ladění rozdělujeme žesťové nástroje na klapkové (heligón) a pístové (trubka)“. Žesťové nástroje se dle ladění dělí podle toho, který nejnižší přirozený tón jsou schopny zahrát. Navíc ani heligón ani trubka nemusí striktně používat typ strojiva, které autor jmenoval (např.: trumpety se vyrábí jak s klapkovým, tak pístovým strojivem). V podkapitole Uplatnění bohužel autor nerozlišuje mezi zobcovou a příčnou flétnou, uplatnění těchto nástrojů je totiž v hudbě absolutně odlišné. V kapitole Princip funkce flétny a vznik tónu se opět vyskytují vágní formulace např.: „při jaké frekvenci se rozvibruje struna od kytary“ (chybná předložka budí dojem toho, že u kytary se struna budí periodicky, u kytary ovšem dochází k buzení impulznímu), případně tvrzení, že Bessel horns nemá český ekvivalent (v češtině se používá označení nástroje s roztrubem). Obecně je ale kapitola sepsaná systematicky a autor musel nastudovat znalosti i mimo obor studia. V této kapitole autor také ukazuje odvození analytických vztahů pro výpočet polohy otvorů u flétny přejaté z literatury. V kapitole Návrh a výroba flétny, která je stěžejní částí práce, autor do analytických vztahů dosazuje a získává tak geometrické parametry pro navrhovanou flétnu. V této kapitole je srozumitelně a názorně popsána i tvorba výpočtového modelu pro jehož řešení byla použita metoda konečných prvků. Zobcovou flétnu navrženou pomocí výpočtového modelování autor vyrobil a změřil její akustické vlastnosti (tedy frekvence tónů, které je možné na flétnu zahrát). Výsledky pro všechny tři způsoby řešení autor srovnává a formuluje závěr. Tato kapitola je napsána přehledně, stejně jako je přehledná prezentace výsledků a jejich srovnání. Bohužel i v této kapitole se vyskytují vágní formulace (např.: „síla foukání“). Práce neobsahuje překlepy a je psána poměrně srozumitelně. Autor prokázal schopnost řešení zadané problematiky. Na práci lze nejvíce ocenit to, že autor k návrhu flétny použil rozdílné přístupy (tedy analytický výpočet, metodu konečných prvků a experiment), které ale vedly ke srovnatelným výsledkům, což vidím jako hlavní přínos této práce. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku B.

eVSKP id 148023