URBAN, M. Návrh a vývoj napájecího zdroje notebooků do běžných motorových vozidel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student měl za úkol navrhnout a vyvinout napájecí zdroj pro notebooky použitelný v širokém rozsahu vstupních napájecích napětí běžných motorových vozidel (od šesti voltů výše). S úkolem se student vypořádal víceméně úspěšně, zadání splnil. Studentův přístup k řešenému úkolu hodnotím velice kladně -- byl aktivní, na začátku práce student sám přišel s vlastními podněty a návrhy, společně jsme si dohodli několik typů ochran zdroje, které do výsledného návrhu víceméně začlenil, a diskutovali jsme celkovou architekturu celého systému zdroje. Textová část diplomové práce však nepůsobí čtivým ani výtečným dojmem -- obsahuje nemálo typografických a formálních prohřešků, jako např. vertikální "vatáž" mezi textem, neúplné či chybějící citace především u obrázků, vysoká míra stručnosti a netechnické vágnosti apod. Samotný návrh obsahuje školácké chyby, které však studentovi nelze vytýkat, spíše bych je hodnotil jako součást jeho prvotního seznámení a prvotní zkušenosti s vývojem takového typu zařízení (a v návrhářské praxi mu taková zkušenost bude jenom k dobru). Fyzickou realizaci jsem bohužel neměl možnost vidět, ale věřím, že ji student bude prezentovat při obhajobě. Celkově práci studenta Michala Urbana hodnotím 72 body, známkou C a doporučuji k obhajobě.
Student se v diplomové práci zabývá specifickým napájecím zdrojem pro užití napájení širokého spektra zejména chytrých spotřebičů v dopravních prostředcích o různých napěťových soustavách. Práce je vhodně a přehledně stavěna od obecného popisu technologií, přes návrh zařízení až po závěrečné testování. Autor popisuje návrh a realizaci zařízení s patřičnou mírou erudice a v případě detekce problému v závěrečné části práce (5V napájecí soustava arduina, absence sběrnice I2C...) řeší tento vyvstalý problém na odpovídající úrovni. Z odborného hlediska bych práci vytknul nevhodný návrh DPS, zejména rozlití zemních ploch, který může být nositelem nepříliš dobrých (až hrozivých) výsledků účinnosti celého systému – viz dodatek. Problematika návrhu DPS spínaných zdrojů patří k náročným, a je nutné zde postupovat velmi precizně. Například na DPS výkonový tranzistor Q8 v polomostu spínaného zdroje (pro BOOST) je uzemněn přes náhodný prokov (fanout) odporu R19 a následně zemní vodič prochází po obvodě celé DPS do místa přívodu (asi 300 mm), přičemž by tranzistor měl být umístěn co nejblíže uzemněné části. Chyby v návrhu DPS se nesnadno opravují, a plně je lze eliminovat pouze novým návrhem, na což bohužel při tvorbě diplomové práce není dostatek času. Proto bych tuto část práce nehodnotil příliš skepticky a věřím, že v další iteraci by student dosáhnul lepších výkonových parametrů. Nedostatek času se zřejmě zapsal i při finalizaci textové části. Existuje zde celá řada jak formálních, tak typografických prohřešků. Prvním markantem, že textová část není úplně vyladěna je přítomnost velkého množství mezer mezi kapitolami, mezi textem a obrázky, popřípadě vzorci. Dále velké mezery mezi řádky, které nejsou v souladu se šablonou. Dalším ukazatelem jsou zbytečně velké obrázky (obr. 2.2, 2.3, 2.4, 3.1, 4.14 ...). Tato tendence provází celý text a nepůsobí příliš vhodně. Dále bych vytknul špatné kopie převzatých obrázků (obr. 2.2, -2.4 ...) ale také přílišná komprimace vlastních produktů – viz obrázek 4.1. Nevím, jak bude vypadat v tištěné verzi, v digitální formě je znát vysoký stupeň komprimace. O přílišné pečlivosti nesvědčí rovněž kolize názvů a hodnot součástek se schematickou značkou, nacházející se téměř ve všech schématech. Rovněž postrádám v textu odkazy na většinu obrázků. Některé jsou zmiňovány bez užití odkazu, jiné nejsou zmiňovány vůbec. Z typografického hlediska bych vytknul řazení obrázků na konec či na začátek kapitoly (viz str. 36). Dále bych vytknul textové části určitou vágnost při popisu obecných teorií, kterých je v projektu použitá celá řada a je jim věnováno pouze 10 stran. Nicméně chápu, že student se hodlal věnovat popisu vlastní invence. Poslední výtkou je absence určité hierarchie popisu zařízení. Přehledný a vhodně umístěný vývojový diagram celého zařízení na straně 25 není opatřen rozhraním signálů, názvy napájecích úrovní a dalšími orientačními body, tak aby se mohl utvořit při čtení popisu jednotlivých bloků konzistentní obraz celého zařízení. Místo toho musí čtenář vyhledat celkové schéma v příloze a orientovat se podle něj.
eVSKP id 134654