BUKOVSKÝ, J. Distribuované měření akustických vibrací a teploty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem závěrečné práce studenta byl teoretický rozbor možností měření akustických vibrací a teploty pomocí běžného telekomunikačního optického vlákna. Student se téma zhostil velmi dobře. V rámci teoretické části práce vypracoval přehledný souhrnný text popisující řešenou problematiku. V praktické části práce měl student realizovat řadu experimentálních měření s cílem ověřit DAS, přičemž byly simulovány jak akustické/mechanické vibrace, tak změna teploty. Celkově je práce na výborné úrovni a všechny cíle byly splněny v plném rozsahu. Student pracoval samostatně a pravidelně konzultoval průběžné postupy i výsledky své práce. Aktivita během celého roku byla nadprůměrná. Student je aktivně zapojen do řešení národního výzkumného projektu. Formální zpracování práce je na velmi dobré úrovni, práce obsahuje jen minimum chyb a překlepů. Vzhledem k nadprůměrné kvalitě práce navrhuji známku A, 96 bodů.
Student Jan Bukovský zpracoval bakalářskou práci na téma distribuovaného měření akustických vibrací a teploty. Práce obsahuje základy teorie optických vláken, popis interferometrických systémů a přehled technologií DAS, DTS a DSTS. V praktické části pak proběhlo měření vibrací a teplotních změn komerčním systémem DAS. Pro detekci vibrací pak byly navrhnuty čtyři metody zpracování dat. Formální zpracování práce je na velice dobré úrovni a prakticky bez gramatických a typografických chyb. Od úvodu po závěr (s vynecháním prázdných stran) čítá práce 81 stran. Některým částem práce, především ve čtvrté kapitole, by však mírné zestručnění obsahu zvýšilo přehlednost podávaných informací. Chválím vektorové zpracování všech blokových schémat, bohužel grafy s jednotlivými náměry z MATLABu už jsou jen v bitmapové grafice. U waterfall grafů pak chybí popis z-ové souřadnice. Textové části bych dále vytknul umístění grafů ve čtvrté kapitole, které jsou místy daleko za jejich referencí v textu a nevyužití barevného zvýraznění syntaxe ve skriptech v příloze. V praktické části bych zvážil vhodnost použití obdélníkového okna pro výpočet odhadu výkonového spektra. Pro zlepšení frekvenčního rozlišení bych doporučil použití delšího okna a časové rozlišení případně zlepšit překryvem jednotlivých oken. U výběru minimální a maximální frekvence by pak také bylo vhodnější vybírat první frekvenci větší než fmin a poslední menší než fmax, spíše než nejbližší frekvence. Časové srovnání jednotlivých metod by pak mohlo být provedeno důkladněji a na stejném počtu kanálů, aby byly výsledky srovnatelné. I přes výše zmíněné drobné připomínky se však jedná o kvalitní práci, kterou hodnotím stupněm 93/A.
eVSKP id 151042