SUČKOVÁ, T. Hormony a jejich přítomnost ve složkách životního prostředí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.
Předložená práce je teoretického charakteru a jejím cílem bylo zpracování rešerše na téma osud hormonů v životním prostředí. Tato tématika je vysoce aktuální, protože léčiva patří mezi ty biologicky aktivní látky, které mají možnost se kumulovat v biotických matricích. Pro splnění cílů zvládla studentka prostudovat značné množství literatury; poznatky z této literatury však nezužitkovala v plné míře. Závěr práce představuje prezentace zpracovaného optimálního analytického postupu, vhodného pro stanovení sledovaných analytů. Studentka přistupovala k řešení bakalářské práce zodpovědně, v dostatečné míře využívala konzultace. Její celkový přístup lze klasifikovat stupněm "A".
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B |
Předložená práce se zabývá problematikou výskytu hormonů v jednotlivých složkách životního prostředí. Celkově je práce psána velmi přehledným způsobem a jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Nejprve se autorka věnuje popisu jednotlivých skupin hormonů, které by mohly do životního prostředí pronikat, přičemž jako nejvíce nebezpečnou z tohoto hlediska označila skupinu steroidních hormonů. V další části práce se věnuje jejich výskytem v jednotlivých složkách životního prostředí se zaměřením na povrchové vody a půdy. Nechybí ani kapitola o účincích hormonů na organismy žijící v zasažených ekosystémech. V práci jsou dále uvedeny metody, kterými lze stanovit vybrané hormony z matric, především pak z matric vodných. Jsou zde popsány dva postupy pro stanovení hormonů z přírodních vod; jeden s využitím plynové a druhý a využitím kapalinové chromatografie. V přehledných tabulkách jsou následně zmíněny ostatní metody používané ke stanovení steroidních hormonů. Na závěr je vypracován standardní operační postup pro jednu zvolenou metodu. Autorka pracovala s velkým množstvím zahraniční literatury, především pak čerpala z vědeckých časopisů. Citace literatury jsou ovšem poněkud zmatené – někdy autorka uvádí celá jména autorů, jindy zase jen první písmeno. Dále upozorňuji, že citace se v textu číslují postupně, což v práci nebylo dodrženo. V práci shledávám mírně matoucí změny typu písma, kdy některé nadpisy jsou psány jiným typem písma než ostatní text (viz. Obsah). Ruší to celkový ucelený dojem. Stejně tak ruší dojem používání tabulátoru pro odstavení začátku odstavce. Obrázky hormonů bych doporučila autorce použít vlastní a stejně tak i tabulku 6. Dále bych v práci uvítala odkazy na jednotlivé obrázky. Celkově však práce byla povedená a hodnotím ji písmenem B a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 36724