DORAZIL, M. Návrh projektu nového skladu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2023.
Autor práce naplnil stanovený cíl v zadání. Zaměření cíle práce na řízení projektu však odbočuje v analytické části na zdůvodnění potřeby nového skladu. Řeší tedy více témat a proto nejsou zpracovány do vhodné úrovně detailu. Návrhová část pak přehledně dle best practices v projektovém řízení ukazuje vzorově zpracovaný projekt. Zmíněné nedostatky neovlivňují výsledky práce, která je zpracována standardním způsobem.Otázka k obhajobě:Zdůvodněte potřebu podniku vést změnu (nový sklad) formou projektového řízení?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Praktická využitelnost výsledků | B | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | B |
Autor závěrečné práce klade důraz na a akcentuje pohled projektového řízení. Metodologicky zvolený postup je správný, avšak s celou škálou formálních chyb či nedostatků. Naopak po obsahové stránce v řešení BP (kap. 3.9) nejsou zcela dostatečným způsobem identifikovány potřeby a požadavky na technické vybavení skladu, stejně tak i bezpečnostní podmínky provozu (BOZP) aj. Největším handicapem závěrečné práce je úroveň podrobnosti vyhotovení, kdy ani zvolená a preferovaná oblast řešení nedosahuje patřičné úrovně detailnosti, který by si zasloužila.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Autorem definovaný cíl je přesný a srozumitelný, což však při detailnějším pohledu kap. „Vymezení problému a cíle práce“ autor ještě rozšiřuje jak do projektové, tak i aplikační vnitřní a vnější části zvoleného podniku. Drobnou nevýhodou takto extenzivního přístupu, je v některých částech analýzy vnitřního a vnějšího prostředí (resp. dílčích cílech s obdobným zaměření) nevyvážená úroveň detailnosti zpracování a s tím související stupeň splnění. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Autor kombinuje přístupy základních manažerských analýz, projektového řízení v aplikační oblasti skladovací logistiky podniku. Fakticky již touto kombinací se autor dostává do obtížné situace, která spočívá ve způsobu, jak vyváženě a kvalitně zpracovat obě klíčové oblasti řešení závěrečné práce. Autor logicky svou pozornost (dle názvu a zadání BP) koncentruje na oblast projektového řízení, což se negativně odráží ve způsobu zpracování oblasti skladovací logistiky, kde některé žádoucí analýzy chybí (např. analýza skladovaných položek je nahrazena neurčitým konstatováním „zboží menšího rozměru“ (kap. 2.1.3.) atp.). Velice diskutabilní je úroveň provedených analýz (viz kap. 2.3.2), které neobsahují základní charakteristiky (např. měřítko) ani identifikaci způsobu a četnosti uskutečněných měření. Autorem zvolený postup je správný, avšak obsahuje s celou škálou formálních chyb či elementárních nepřesností (např. agreed (kap. 1.2.4) assignable (kap. 3.1). | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | Autor postupuje logicky, avšak s ohledem na různorodost spektra vyhotovených analýz (tzn. Analýzy vnitřního (kap. 2.3.) a vnějšího (kap. 2.4.) prostření; Projektové řízení (kap. 3.1. až 3.3, resp. 4.4. nebo 3.6.) a skladovací logistika (kap. 2.1.3. a 2.3.3)) pouze v omezené míře využívá dosažených výsledků (např. kap. 2.3.). | |
| Praktická využitelnost výsledků | C | Praktická využitelnost výsledků záv. Práce je diskutabilní. Projektově orientovaná část BP základním způsobem pokrývá hlavní nezbytné oblasti a dokumenty projektu (tj. kap. Stanovení SMART cíle (kap. 3.1, tabulka 8, „Assignable“)); Zakládací listina; Logický rámec; Registr zainteresovaných stran; Rentabilita projektu; Matice odpovědnosti; Časový harmonogram (viz. Kap. 3.7, obrázek 11 tj. úroveň podrobnosti pracovních balíků projektu); Analýza rizik projektu)), avšak v nevyvážené kvalitě řeší (např. realističnost cíle (viz kap. 3.1 a kap. 3.2, tabulka 6) ověřitelnost přínosů (viz kap. 3.3, tabulka 10)) či úplnost (např. kap. 3.7, obrázek 11)). Obdobně neúplně působí i aplikační oblast skladové logistiky (tzn. Kap. Návrh vybavení k pořízení; Požadavky výroby; Kalkulace vybavení k pořízení; Návrh layoutu nového skladu), která postrádá jakýkoliv způsob identifikace stejně tak i způsob výběru či způsob řešení (viz kap. 3.9). | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Autor se nedokázal vyvarovat drobných formálních nepřesností v hierarchii kapitol bakalářské práce (např. kap. 3 vs kap. 4.4 a 4.5. a 4.10), ani při formulaci SMART cíle projektu: assignable vs agreed (kap. 1.2.4 vs. Kap. 3.1). Obdobně nelogicky autor používá pojmenování obrazové dokumentace záv. Práce (např. kap. 3.7, Str. 52, obrázek 12), popř. stylistický správné pojmenování (např. „standartní metodou RIPRAN“ (kap. 3.8). Formální, stylistická a odborná úroveň BP je na standardní úrovni. | |
| Práce s informačními zdroji | C | V závěrečné práci je použito celkem 19 literárních zdrojů, které jsou až na malé výjimky tvořeny informačními zdroji z českého odborného prostředí. Při tvorbě BP autor využil 15 tištěných a 4 elektronické literární zdroje. U literárních zdrojů zaměřených na projektové řízení autor využil nejznámější literárních tituly z posledních 5 let. Naopak u literárních zdrojů orientovaných na oblast logistiky a skladování je použité portfolio starší. Celkově při zpracování závěrečné práce byl použit průměrný až podprůměrný počet literárních zdrojů. I přes dodržování základních citačních pravidel a zásad se autor nevyvaroval nepřesnosti v oblasti citací (např. kap. 1; kap. 2.1.1.; kap. 4.5; Seznam použitých zdrojů atp.). |
eVSKP id 152076