TOMEČKOVÁ, K. Využití syntetických protilátek v imunohistochemii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Bezděková,, Jaroslava

Diplomová práce studentky Bc. Kristýny Tomečkové je zaměřena na využití molekulově imprintovaných polymerů jako syntetických protilátek v imunohistochemii. V teoretické části práce studentka vypracovala podrobnou rešerši studované problematiky, která čerpá převážně ze zdrojů založených na odborných publikacích v anglickém jazyce. Experimentální část práce byla zaměřena na syntézu imprintovaných částic selektivních pro modelový protein a ukázku jejich možné aplikace v imunohistochemii pomocí metody dot blot. Studentka pracovala během řešení diplomové práce velmi pečlivě, systematicky a samostatně, aktivně se zapojovala do řešení problémů a racionálně si rozvrhovala jednotlivé série experimentů. Velmi si cením toho, že přicházela s vlastními nápady na řešení problematiky. Na druhé straně bych ocenila v přístupu studentky větší dodržování harmonogramu a častější využívání konzultací. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím výslednou známkou A.

Posudek oponenta

Nejdl,, Lukáš

Studentka Bc. Kristýna Tomečková vypracovala diplomovou práci na téma „Využití syntetických protilátek v imunohistochemii“. Předložená práce je klasicky strukturovaná do jednotlivých kapitol a podkapitol. Teoretická i praktická část práce je psána zajímavě, čtivě a s velkou pečlivostí. Práce působí uceleným dojmem a poskytuje zajímavý vhled do dané a poměrně složité problematiky. Kladně hodnotím kritické posouzení výhod a nevýhod využití MIPs a protilátek v teoretické části práce. Rovněž přehledové tabulky u jednotlivých kapitol významně napomáhají čtenáři v pochopení celé problematiky. Všechny cíle kladené na tuto práci byly úspěšně splněny. V praktické části studentka využila celou řadou zajímavých instrumentálních technik. Zejména se jedalo o kapilární elektroforézu, zetasizer a LA-ICP-MS. Pracovitost studentky je demonstrována velkým množstvím relevantních výsledků, které na sebe logicky navazují. Zejména se jednalo o optimalizaci přípravy MIPs a NIPs pro specifickou vazbu chymotrypsinogenu A. Tato práce jednoznačně prokázala, že MIPs lze použít jako zajímavou alternativu běžně používaných protilátek. V této práci lze najít několik překlepů, nesrovnalostí a nevědeckých pojmů, které však nesnižují kvalitu práce, například: str. 11, kapitola 3.3.3 – „poničení protilátky“ / „degradaci protilátky“, str. 12 (nahoře), „V IHC se do tkáňových řezů přidávají enzymy, které… – prosím o vysvětlení, str. 12 (nahoře), „Chromogeny oxidují křenovou peroxidázou nebo alkalickou"– prosím o vysvětlení, str. 17, citace [1; 69] / [1, 69], str. 18, obrázek 2 – není zřejmé, co znamená Y v kroužku, str. 19, obrázek 3 – strukturní vzorec kyseliny itakonové je špatně, str. 27, kapitola 4.1 – „Pro proměření výsledku“ / zřejmě myšleno „pro ověření výsledku“, str. 31, obrázek 10, na ose Y je uvedeno mAu [-] / Absorbance [mAU], str. 40, obrázek 20, z uvedených výsledků vyplívá, že se nejedná o nanočástice, ale mikročástice – prosím o vysvětlení. Na základě výše uvedeného prosím studentku o zodpovězení následujících otázek.

eVSKP id 131677