HEJDIŠ, R. Použití olověného akumulátoru v režimu hybridních vozidel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Bača, Petr

Student Roman Hejdiš se ve své práci zabývá vlivem množství uhlíku CR2996 přidávaného do záporných aktivních hmot olověných akumulátorů pracujících v režimu provozu hybridních elektrických vozidel (HEV). Ukazuje se, že nové typy aditiv sebou přináší nové vlastnosti, jako jsou lepší přijímání náboje při vysokých rychlostech nabíjení a posun počátku plynování. Ukazuje se, že nejen typ aditiva, ale i jeho přesné množství může mít klíčovou roli pro správnou funkci článku olověného akumulátoru. Toto vše může hrát roli při snaze o odstranění degradačních jevů úzce souvisejících s postupnou sulfatací záporných elektrod v režimu provozu HEV. Jedna z možných cest je tedy hledání optimálního množství aditiv záporných elektrod olověných akumulátorů. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci v rozsahu 53 stran včetně seznamu použité literatury. Práci rozčlenil do sedmi základních kapitol. Teoretická část zahrnuje základní přehled problematiky hybridních elektrických vozidel a podrobný rozbor olověných akumulátorů jako jeden z možných akumulačních systémů v HEV. Praktická část popisuje měřící pracoviště, experimentální elektrodu s nespojitým systémem rovnoběžných žeber a popis jednotlivých experimentů. V závěrečné části se věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práce přináší nové poznatky do oblasti aplikace aditiv záporné elektrody olověného akumulátoru. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Novák, Vítězslav

Student se ve své práci zabývá problematikou předčasné ztráty kapacity olověných akumulátorů, pracujících v režimu částečného nabití (PSoC). Tento režim provozu akumulátorů je využívám při provozu hybridních elektrických vozidel. Hlavní náplní práce je příprava aktivní záporné hmoty s různým množstvím příměsi uhlikových sazí, sestavení experimentálních článků a sledování vlivu příměsí na dlouhodobou životnost těchto článků. Práce je zpracována v rozsahu 53 stran včetně obrázků, seznamu literatury a příloh. V teoretické části jsou obecně popsány elektrochemické zdroje proudu, režimy provozu, způsoby nabíjení akumulátorů, použití akumulátorů, stejně jako problematika hybridních elektrických vozidel. Tato obecná část je však zbytečně obsáhlá a často se zabývá záležitostmi, které s vlastní náplní experimentální práce příliš nesouvisí. Naopak není uvedena jakákoli zmínka o problematice složení aktivních hmot a vlivu příměsí, takže následná experimentální část působí poněkud odtržena od tématu. Některé formulace by také bylo možné označit jako zavádějící. Experimentální část obsahuje popis měřicího pracoviště, měřicího přípravku, cyklu pro napodobení režimu hybridního vozidla a průběhu a vyhodnocení experimentů. Na vybrané vzorky byl v posledním stadiu měření dodatečně aplikován přítlak, bohužel však není uvedeno, podle jakých kritérií byly tyto vzorky vybrány. Ve zhodnocení výsledků jsou pak promíchány výsledky měření elektrod s přítlakem a bez přítlaku, což podle mého názoru poměrně hodně dosažené výsledky zkresluje. Vhodné vy také bylo uvést souhrnnou tabulku s přehledem dosažených parametrů. Grafické zpracování a vnější úprava předložené práce jsou na velmi dobré úrovni. V práci jsou však například uvedeny odkazy na neexistující obrázky (např. obr. 3.4 nebo obr. 4), některé grafy jsou velmi nepřehledné a neposkytují dostatek informací (obr. 6.11 a 6.12).

eVSKP id 40507