TLAMKA, V. Javascriptové aplikace pro podporu výuky zpracování signálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Pan Tlamka v rámci své bakalářské práce programoval tři výukové aplety. Student je to bystrý, textové vyjadřování je na dobré úrovni a po programátorské stránce zvládl náročné úkoly. V neprospěch práce bohužel hraje roli fakt, že od ledna do konce dubna neproběhla žádná konzultace. Kvůli tomu zbylo méně času, než by bylo potřeba na precizní dokončení a ověření apletů.
V souladu s požadavky zadání student vytvořil tři webové aplikace v jazyce JavaScript, zaměřené na demonstraci ditheringu, frekvenční modulace a různých druhů amplitudové modulace (DSB, DSB-SC, SSB, SSB-SC). Všechny grafy, které se v jednotlivých interaktivních aplikacích vyskytují, odpovídají zadaným vstupním parametrům, takže mohu konstatovat, že zadání této práce bylo splněno. Aplikace však nejsou příliš propracované a student v nich každou zadanou problematiku implementoval jen v minimálním rozsahu. Například spektra modulovaných signálů se zobrazují pouze amplitudová, v případě frekvenční modulace lze zvolit jen sinusový průběh modulačního signálu a při změně velikosti okna prohlížeče dochází k posunům tlačítek pro přehrání modulačního a nosného signálu mimo příslušné boxy a také grafy spekter modulovaných signálů se po zmenšení okna již nedají zpátky zvětšit. Student mohl rovněž lépe promyslet, v jakém rozsahu bude možné měnit vstupní parametry aplikací a zvolit i vhodnější implicitní nastavení. Například u frekvenční modulace student uvádí, že „při dostatečném zdvihu vytváří efekt vibrato“, ale protože frekvenci nosné lze nastavit na maximálně 100 Hz, není tento efekt při přehrání moc dobře slyšet. V případě ditheringu bych zase očekával, že jeho pozitivní vliv bude jasně slyšitelný s implicitním nastavením vstupních parametrů, ale není tomu tak. Text bakalářské práce obsahuje celkem 41 stran, přičemž 17 stran je věnováno teoretickému popisu modulací, ditheringu a popisu prostředků, které student použil při jejich softwarové implementaci. Na 4 stranách je pak popsáno vytvořené grafické prostředí jednotlivých aplikací a 6 stran je věnováno popisu adresářové struktury a jednotlivých vytvořených souborů. Popis vlastního řešení tedy tvoří jen obsahu, což považuji za velmi nevyvážené. Postrádám zde zejména podrobnější popis toho, jak byly jednotlivé teoretické části (např. uvedené matematické vztahy) konkrétně implementovány v JavaScriptu. V práci je uvedena celá řada nepřesných či zcela chybných vyjádření. Například na str. 9 se píše, že „Amplitudová a frekvenční modulace jsou způsoby, kterými se zefektivňuje přenos zejména analogových audio signálů přenášených radiovými vysílači na dlouhé vzdálenosti. Obecně jsou známé zkratky FM a AM, kterými se odlišují jednotlivé radiostanice.“ Na str. 10 je zase chybně definována hloubka modulace „poměrem amplitud modulačního a nosného signálu“. Fyzikální jednotku „hertz“ píše student v práci s velkým počátečním písmenem „Hertz“. Obrázky grafických prostředí na str. 27, 28 a 29 jsou příliš malé, takže kromě nadpisů v nich jinak nelze žádný z uvedených textů přečíst. Celkově mohu konstatovat, že student svou prací prokázal, že je poměrně dobře schopen naprogramovat funkční webové aplikace v prostředí JavaScript a o něco hůře je schopen svou práci odborně popsat. Vzhledem k výše uvedeným výhradám navrhuji její hodnocení známkou C, 76 bodů.
eVSKP id 159252