SVOBODA, V. Výroba čepele japonského meče volným kováním [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Gajdošík, Matej

Bakalárska práca sa venuje výrobe čepele japonského meča metódou voľného kovania. Rešeršná časť práce popisuje tradičné postupy výroby a plynulo nadväzuje na opis technológie voľného kovania, vychádzajúcej zo zadania. Podstatnejšia časť je venovaná postupom a nástrojom ručného voľného kovania, doplnená o vlastné fotografie. Praktická časť práce najskôr definuje zvolené materiály a spôsob ich skladby, ďalej popisuje chronologický postup výroby čepele a je doplnená o fotodokumentáciu. Výsledok práce možno považovať za funkčný z hľadiska cieľa – výstavného kusu. Z hľadiska spracovania by však bolo možné dosiahnuť vyššiu kvalitu zhotovenia. Vzhľad čepele by mohol lepšie reflektovať estetické a remeselné nároky, ktoré sú pre japonské meče charakteristické. Napriek tomu je potrebné oceniť náročnosť zvoleného postupu a skutočnosť, že študent sa pustil do reálneho zhotovenia bez predchádzajúcich skúseností. Práca všeobecne spĺňa zadané ciele, usporiadanie kapitol na seba logicky nadväzuje a sú dodržané formálne náležitosti.

Posudek oponenta

Dostál, Martin

Bakalářská práce se zabývá výrobou čepele japonského meče katany pomocí technologie volného kování. V úvodu autor popisuje historii, tvar a použití japonského meče katany. V teoretické části autor popisuje principy volného kování, kovářské vybavení a základní postupy výroby. Praktická část dokumentuje výrobu kompozitní čepele z nízkouhlíkové oceli 1.0039 a vysokouhlíkové oceli 1.1274 spojených kovářským svarovým spojem, dále její tvarování, broušení, leštění a na závěr je provedeno strukturální posouzení svaru. Práce splňuje zadané cíle a poskytuje celistvý přehled do teorie i praktických postupů výroby. K práci mám následující připomínky: - V rozboru zadání je uvedeno několik příliš obecných tvrzení, které by bylo vhodné upřesnit, např. svařování probíhá za příliš vysokých teplot, spálení nastává při ohřevu na příliš vysokou teplotu, požadavek na její tvrdost – ale neuvádí se rozsah nebo bližší popis apod., - Na str. 10 autor uvádí: „Způsobů skládání ocele je mnoho a každý typ má své přednosti“ ale dále tyto způsoby v teoretické části nepopisuje. Jejich stručný popis se nachází až v praktické části kap. 3.1. (str. 22), - Na str. 10 u popisu používaných materiálů mi chybí konkrétní příklady používaných ocelí a numericky vyjádřené požadované mechanické vlastnosti, tvrdost apod., - V dalších kapitolách jsou některé myšlenky autora málo rozebrány, např. na str. 11 autor začíná nový odstavec větami: „Následuje třídění ocelí podle obsahu uhlíku. Oba materiály jsou následně zpracovány...“ ale neuvádí jakým stylem se oceli třídí a které „oba materiály" má na mysli, což z předchozího odstavce v kapitole příliš nevyplývá, - Podle tvrzení na str. 10 se počítá s kalením a popouštěním, což mohlo být v teoretické části více rozebráno, - Na str. 22 autor uvádí: „Oba tyto materiály by měli být kovářsky svařitelné, což ocel 1.1274 téměř nesplňuje.“ Dále bohužel nerozebírá z jakého důvodu. Na stejné str. 22 jsou uvedeny zvolené materiály pro výrobu čepele. Pro větší přehled je vhodné uvádět i ekvivalentní označení zvolených ocelí, např. dle ČSN apod., - Na str. 23 autor uvádí: „Podle přibližných rozměrů čepele byl stanoven objem materiálu nutného k vykování meče s ohledem na úbytek při tvorbě okují“ bohužel však v práci neuvádí rozměry čepele ani její výkresovou dokumentaci. Návrh objemu materiálu by bylo vhodné provést také početně, - V rámci výroby polotovaru byla údajně použita svařovací metoda MIG, ale je tomu opravdu tak ? jaký je rozdíl mezi svařovacími metodami MIG a MAG? Dále zde chybí popis použitého přídavného materiálu, který může mít vliv na konečnou kvalitu výkovku, k čemuž zcela chybí komentář. Mohl být uveden také použitý ochranný plyn, - Na str. 30 až 32 je u snímků materiálových struktur (obr. 44 až 49) vhodné uvádět zvětšení snímku na daném zařízení, - Autor na str. 32 správně konstatuje, že se nedostatky ve výrobě produktu týkají zejména kvality kovářských svarů, při nichž se mohla negativně projevit absence měření teploty, volba svařovacího prášku nebo nedostatečné odstranění povrchových vad, - V práci se vyskytuje špatné formátování literárních zdrojů za odstavci, v literární rešerši se místy nachází vytržené věty bez kontextu, vyskytují se občasné pravopisné, grafické a stylistické chyby (např. chybějící mezery mezi tečkou a zdroji, chybějící tečky za všemi obrázky a tabulkami apod.), - Nižší kvalita obrázků (např. obr. 12, 15, 25 apod.); str. 28 špatný popis obr. 40; v celé práci chybí označení míst na obrazcích na odkazované fakty v textu, např. str. 22 na obr. 27, obr. 33 apod., - Nepřesná vyjádření, např. na str. 16 se uvádí: “ Mezi hlavní výhodu ručního kování patří přesnost“, - Ačkoliv se v práci nachází pouze pár symbolů a znaků, viz str. 13 na obr. 8, tak na jejím konci chybí jejich seznam, - Na str. 30 je uveden nepřesný název použitého leptacího roztoku, - Na str. 33 chybí v kapitole "Závěr" komentář se zhodnocením ke kapitole „3.4. Výbrus“. Oceňuji reálnou výrobu prototypu katany a provedení výbrusu včetně zhodnocení struktury.

eVSKP id 165456