ROZSÍVALOVÁ, Z. Fyzikálně chemická charakterizace vlastností tenkých reflexních vrstev na křemíkových podložkách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Krčma, František

Studentka se věnovala charakterizaci vybraných vlastností tenkých organokřemíkových vrstev používaných jako ochranné vrstvy v reflektorech automobilů. K experimentu byla využita průmyslová depoziční aparatura na níž byly připraveny tenké vrstvy za různých podmínek blízkých empiricky nastaveným podmínkám používaným v technologii. K charakterizaci vlastností vrstev bylo využito studium úhlově závislé odrazivosti vrstev a IČ spektroskopie. Vrstvy byly proměřeny vzápětí po jejich vytvoření. Následně byly vzorky podrobeny zrychlenému stárnutí UV zářením v suchém prostředí, aby se simulovaly změny během jejich běžného použití. Výsledky práce ukázaly, že stárnutí vrstev zapříčiňuje změnu jejich odrazivosti, přičemž tento negativní jev lze do značné míry potlačit poměrně malou změnou depozičních podmínek. V experimentální práci původně plánované využití elipsometrie pro detailnější charakterizaci vrstev nebylo uskutečněno z důvodu časté nefunkčnosti zařízení na FCH. Diplomantka se snažila pracovat pečlivě, ale některé problémy řešila poměrně pozdě, a tak nebylo možné dokončit všechny plánované úkoly. Celkově navrhuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm B.

Posudek oponenta

Studýnka, Jan

Předložená diplomová práce Zdeňky Rozsívalové se zabývá studiem tenkých vrstev z monomeru hexamethyldisiloxanu připravených metodou plazmochemické depozice z plynné fáze v komerční aparatuře. Jako experimentální metody určené k analýze vrstev byly použity pouze infračervená spektroskopie a měření spektrální odrazivosti. Zadání práce však určuje jako další metody studia vrstev elipsometrii a měření kontaktního úhlu. Vzhledem k dostupnosti obou těchto metod přímo na FCH VUT považuji za značný nedostatek jejich nevyužití, byť jen k orientačním měřením. Dále měla být studována chemická odolnost vrstev z čehož není v práci ani náznak. V posudku se nebudu zabývat drobnými nedostatky typu Saturnových prstenců uvedených jako příklad plazmatu (str. 9) nebo použití dnes již zastaralého výrazu kysličník uhličitý (str. 12) či tvrzení, že plazma se na Zemi nevyskytuje (str. 13). Za mnohem větší prohřešek považuji například to, že kapitola 2.12. je kompletně vykopírovaná z webové adresy (ta je alespoň citována). Vůbec práce s literaturou je na velmi nízké úrovni, Práce obsahuje pouhých 19 odkazů na literaturu z nichž 3 jsou internetové odkazy na poměrně obecné stránky a dvě na jiné diplomové práce z VUT. Přitom k dané problematice existuje celá řada kvalitních publikací většinou dostupných i v knihovně FCH VUT. Práce je rozdělená na tři hlavní části. Teoretickou část o rozsahu 25 stran, Experimentální část čítající pouhé 4 strany a část nazvanou Výsledky a diskuse o rozsahu 22 stran. Teoretická část začíná kapitolami o plazmatu jeho generování a diagnostice (kapitoly 2.1 - 2.7), mezi které je trochu zvláštně vložena kapitola 2.4, která se zabývá snížením propustnosti PET lahví pro plyny. Vzhledem k zadání práce příliš nerozumím jejímu zařazení. Další kapitoly se věnují organokřemičitým polymerům, polymeraci v plazmatu, stárnutí polymerů, tenkým vrstvám a mechanismu jejich růstu a dále pak metodám jejich analýz. Zde mi jako nadbytečné připadají kapitoly ve kterých studentkta píše o elipsometrii a měření smáčivosti, které nepoužila (stejným případem jsou kapitoly o diagnostice plazmatu, které taky nebylo provedeno). V kratičké experimentální části postrádám preciznější popis použitých materiálů, depoziční aparatury (autorka dokonce neuvádí o jaký typ výboje se jedná (DC, nízkofrekvenční, RF, MW ?)) naopak přebývá charakterizace spektrometru pro měření optické emisní spektroskopie vzhledem k tomu, že v práci z ní není využit jediný výsledek. Dále chybí také popis podmínek měření infračervené spektroskopie a typ FTIR spektrometru. Část nazvaná Výsledky a diskuse se měla jmenovat pouze Výsledky. Ve výsledkové části je na 22 stranách je naskládáno 40 grafů bez větší snahy o jejich diskusi. Navíc legenda v nich přiložená je v mnoha případech velice nejasná což prakticky znemožňuje jejich analýzu. U některých grafů dokonce chybí jakýkoliv komentář v textu. Ve části 4.2 o výsledcích FTIR absentuje interpretace vývoje spekter při různých depozičních podmínkách, a věta "při porovnání výkonů se logicky ukázalo, že vyšší výkon se projeví výrazným zvýšením hodnot absorbance" (str. 59 dole) je zcela nesmyslná. Zde se dá hodnotit snad jen množství grafů... Z práce lze kladně ohodnotit malý počet pravopisných chyb a překlepů a relativně slušné zalámání textu.

eVSKP id 2736