KAŠPÁREK, J. Komprese signálů EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Student realizoval algoritmy RLE a BWT čímž splnil zadání. Navíc při řešení využil vlnkovou transformaci a výsledky přehledně srovnal s jinými kompresními algoritmy. Při řešení práce byl student aktivní a postup řešení pravidelně konzultoval. Po formální stránce bych vytknul jen mírně matoucí grafy, ve kterých jsou zobrazeny závislosti CR a PRD na jedné ose. Všechna použitá literatura je v práci korektně citována.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | C | 15/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Cíem projektu byla realizace kompresních algoritmů pro kompresi signálů EKG s využitím vlnkové transformace, proudového kódování (RLE) prahovaných koeficientů s rozšířením o aplikaci Burrowsovy-Wheelerovy transformace (BWT). V úvodní části autor popsal stručně a docela čtivě metody bezeztrátové komprese podle zadání projektu. V praktické části ověřil, že použití samotného RLE nebo řetězce BWT-RLE jsou prakticky neúčinné. Zajímavějších výsledků dosáhl předřazením vlnkové transformace (DTWT) doplněné o prahování koeficientů transformace. Pokud se jedná o použité banky filtrů, autor tvrdí, že testoval všechny banky, které nabízí příslušná knihovna Matlabu a že vybral banku filtrů, která poskytovala nejlepší výsledky. Dělal-li takto rozsáhlé testování, je škoda, že v textu uvedl pouze srovnání výsledků získaných s vybranou bankou filtrů s dalšími pěti, asi namátkově vybranými bankami. K zobrazení interpolovaných vlnek a měřítkových fukcí na str.23 měl být podán komentář nebo se mělo nahradit zobrazením impulsních charakteristik bank filtrů. Pokud se jedná o prahování, zvolil autor tvrdé prahování s globálním prahem pro všechna pásma rozkladu, jiné způsoby prahování neuvažoval. Volbu globálního prahu nepovažuji za nejvhodnější a samotné tvrdé prahování je diskutabilní. Pokud se jedná o relativní chybu (PRD), která kompresí vzniká, pak podle vztahu na str.26 nebyly signály zbaveny střední hodnoty, což může vést k zavádějícím výsledkům. Autor uvedl, že k testování použil data z ortogonálních svodů knihovny CSE. Z dodaných programových jednotek vyplývá, že všechny testy asi prováděl na všech 125 třísvodových signálech dané knihovny, nicméně z grafů a tabulek jasně nevyplývá, jestli se jedná o zobrazení zprůměrněných hodnot ze všech signálů. Zajímavým výsledkem je ověření, že vložení BWT před blok RLE nevede ke kvalitnějším výsledkům komprese. Přes uvedené výhrady soudím, že je práce docela zdařilá.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | B | 40/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 18/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 39545