BRABEC, L. Programové řízení systému pro post-procesní depozice nanostruktur [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Student Luboš Brabec pracoval na své práci intenzivně po celý třetí ročník bakalářského studia. Svou práci konzultoval pravidelně a pracoval velmi samostatně. Jeho práce by sice zaměřena na vytvoření programové aplikace, ale svou formou a obsahem, byla oborově široká, přesto se v ní student rychle zorientoval. Z mého pohledu zadavatele bylo zadání splněno. Celý systém a naprogramovanou aplikací byl odzkoušen v Laboratoři mikrosenzory a nanotechnologií. Některá zařízení zatím nebyly k dispozici, proto byly v aplikaci vynechány nebo doplněny o manuální nastavení. Celá práce je zpracována velmi přehledně dle běžných kritérií pro technickou bakalářskou práci a s její formou jsem spokojen. Snad jen popis vytvořené aplikace mohl být ještě více podrobný, než se studentovi podařilo. Využití literatury je pro danou práci adekvátní, veškeré reference jsou dostupné na internetu, téměř všechny mají autora a řada z nich byla recenzována. Literatura ke sběrnicím je v této podobě akceptovatelná. Práci Luboše Brabce hodnotím jako výbornou/A.
V práci chybí diskuse 7. bodu zadání nastavení teploty termostatu pro každý proces. Nastavení termostatu není zmíněno ani v přehledu nastavitelných položek v části 7.1. Ostatní body zadání byly podle textu splněny. Funkčnost programu jsem však nemohl ověřit, protože i při spouštění verze "bez přístrojů" došlo k okamžitému pádu aplikace bez vysvětlujícího chybového hlášení. Odbornou úroveň práce hodnotím jako výbornou. Pro úspěšné řešení musel student nastudovat několik vzájemně nesouvisejících problematik. Pro implementaci student zvolil moderní platformu .NET Framework, i když splnění úkolu by podle mého názoru bylo možné i ve starší a jednodušším jazyce C/C++. Text práce obsahuje přehledné blokové schéma celého programu, popis funkcí je dostatečný pro základní orientaci v programu. Zdrojové kódy jsou pak doplněny komentáři. Nejvíce výhrad mám asi k formálnímu zpracování. První polovina práce kapitoly 3 až 5 se nejprve zabývají sériovými rozhraními USB a RS232 a výběrem programovacího jazyka, přičemž vlastnosti používaného zařízení (a tedy důvod, proč se student těmito rozhraními zabýval) se čtenář dozví až v kapitole 6 v druhé polovině práce. Práce obsahuje také větší množství překlepů a pravopisných chyb, mezi hodnotou a jednotkou student nevkládá mezeru, obrázek 7.2 na straně 41 má být již 7.3 (číslování je posunuto i u následujících obrázků). V seznamu literatury jsou pouze internetové zdroje a i když je citace podle normy, datum poslední návštěvy je u všech z konce minulého roku. Nabízí se tak otázka, zda student pracoval s literaturou i v letním semestru. Některé odkazů již také nejsou platné. I přes uvedené výhrady oceňuji rozsah práce a pokud u obhajoby nevzniknou pochybnosti o funkčnosti programu, hodnotím bakalářskou práci známkou výborně.
eVSKP id 32165