ŠMÉRALOVÁ, E. Hydratace biopolymerů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Studentka dostala obtížný úkol prostudovat hydrataci vybraných biopolymerů dvěma metodami, přičemž se jedná o jakousi pilotní studii. Svého úkolu se zhostila velmi dobře a cíle práce beze zbytku naplnila. Proto hodnotím stupněm A.

Posudek oponenta

Smilková, Marcela

Studentka Ester Šméralové se ve své bakalářské práci zabývá hydratací biopolymerů za využití kalorimetrických metod, jako jsou TGA, DSC a perfuzní kalorimetrie. Z mého pohledu se jedná o aktuální téma, kterým je určitě nutné se zabývat, neboť má širokosáhlé využití. Bakalářská práce byla sepsána celkem na 47 stranách, což shledám zcela dostačující. Teoretická část byla sepsána na 14 stranách s obsahem 38 publikačních zdrojů, kde převážnou většinu tvořily mezinárodní publikace, avšak jsou zde citovány i některé práce starších kolegů, které bych doporučovala pro budoucí vědeckou práci raději necitovat a zaměřit se pouze na primární zdroje. V této části jsou obsaženy informace týkající se biopolymerů, vody a hydratace. Tato část byla nevhodně členěná. Velmi nešťastné se mi jeví zahrnovat huminové látky do oblasti biopolymerů, ačkoli se jedná o látky přírodního charakteru, neobsahují opakující se monomerní jednotku! Velmi povedenou částí byl Současný stav řešené problematiky, který byl sepsán na necelých 4 stranách. Bylo zde využito na 12 mezinárodních publikací, což hodnotím velmi kladně. Studentka se v této části zaměřila na metodu perfuzní kalorimetrie, DSC metodu a řadu dalších, kterými by bylo možné studovat hydrataci biopolymerů. Rovněž zde zmiňuje již dosažené výsledky na materiálech (HK, HA, dextranu a chitosanu). Jediné, co mi v této části chybělo, bylo grafické znázornění těchto výstupů, které by lépe přiblížily celou problematiku, navíc by bylo možné lépe hodnotit naměřená data. Rovněž musím vyzdvihnout správný citační styl v seznamu literárních zdrojů. Ve výsledkové části byly jako první shrnuty výstupy z TGA metody, poté DSC a na závěr perfuzní kalorimetrie. U metody TGA si studentka mohla více pohrát s grafickou stránkou, navíc se zde objevují anglické popisky os, které by se v česky psané práci objevovat neměly. Další věc je diskuze dat, studentka zde popisuje velmi jednoduše získané grafy, ovšem v závěru této kapitoly 4.1 bych si představovala shrnutí získaných dat do tabulky, která by byla pro čtenáře přehlednější. Rovněž by studentka v této části mohla diskutovat, k čemu jim tato informace byla, zda-li má původní obsah vody ve vzorcích nějaký vliv na další měření apod. Měření hydratace biopolymerů bylo prokázáno i na výsledcích z DSC techniky. Bakalářská práce byla v některých místech těžce čtivá, mohlo za to i nadměrné množství překlepů a formálních chyb, například str. 7 zkoumám (místo zkoumán) a slovní spojení ne tak standardně, str. 9 humin (lépe huminy – mn. č.) a zbarvení se pohybuje, str. 16 viskoelastických (místo viskoelastickým), str. 22 opakovaných (místo opakovaným), efektu (místo efekty), 23 str. „… skeny neodhalili…“, str. 24 chyběla jednotka u molekulové hmotnosti dextranu. V textu často chyběly čárky ve větách, například str. 11 „…a v průmyslu protože…“, str. 1 „…kladně nabité aminokyseliny při stejném pH jako je…“ a další. Uvedení nešťastných výrazů jako str. 14 sklovina (místo sklivec), sklovinu máme na zubu, ale ne v oku, či str. 28 „až do asi“, str. 29 nastává k němu (místo u něj). U latinských názvů lépe používat styl písma kurzívu. U autorů není potřeba vypisovat jejich iniciály a vůbec už není zapotřebí vypisovat všechny autory publikace, v rešerši byla použita stejná zkratka pro huminové kyseliny stejně jako pro hyaluronovou kyselinu, HA, ačkoli ve zkratkách je uvedeno pro huminové kyseliny HK. Rovněž se v práci vyskytuje značné množství typografických chyb, například str. 5 zarovnání číslování v obsahu práce, v celé práci jsou zdroje publikací psané až za tečkou, použití dvou typů písma (kurzíva a tučně), zdroje u obrázku jsou psané kurzívou, naopak u tabulek chybí zdroje na literaturu, všechny tabulky v BP jsou psané jiným stylem písma. Velmi nízká je rovněž kvalita obrázků. V práci studentka nerozlišovala rozdíly mezi 50% a 50 %, rovněž studentka neuvádí, o jaký typ procent jde, zda-li hm./obj. (zejména mluvím o výsledkové části). I přes výše zmíněné nedostatky hodnotím práci Ester Šméralové stupněm "B/velmi dobře".

eVSKP id 96667