ŠLIMAR, F. Lepení FDM 3D tištěných dílů z PLA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Zemčík, Oskar

Autor vypracoval závěrečnou práci zaměřenou na lepení 3D tištěných dílů metodou FDM, orientovanou na díly vyrobené z materiálu PLA. V úvodní části se věnoval krátké rešerši problematiky FDM tisku, lepení dílů a kontrole mechanických vlastností lepeného dílu. Pro vlastní experiment autor navrhl několik typů lepidel, zvolil velikost a tvar vzorků, tvar lepeného spoje a výsledné vzorky testoval s pomocí tahové zkoušky se dvěma zvolenými typy spojů. Autor pracoval samostatně a iniciativně a splnil zadání, proto práci doporučuji k obhajobě. Pozitivně hodnotím zařazení experimentu, méně pozitivně pak zpracování výsledných dat a výslednou úpravu práce a závěr. K práci mám následující připomínky a dotazy: - Obr. 2.4 Nejsem si jistý zda je zvolené obrázek vhodný jako ukázka „scara“ konstrukčního řešení 3D tiskárny. - V závěru bych očekával doporučení lepidel které dosáhly násobně lepších parametrů. - Proč v tabulce 6.2 nejsou uvedené u dvou lepidel hodnoty naměřené ve smyku, když v předcházející části jsou měřené například Kavan Pro v tab 5.8 - v odstavcích následujících po Kavan Pro (str 38-40) je patrné chyba typu copy-paste, kdy v textu je uvedeno chybné označení lepidla z předchozí kapitoly. - zkratku pro druh lomu by bylo dobré u tabulek kde je použita popsat.

Posudek oponenta

Slaný, Martin

Práce zaměřena na problematiku vytváření lepených spojů u materiálu PLA je s ohledem na využitelnost tohoto materiálu a objemy, se kterými 3D tiskárny typu FFF často pracují poměrně zásadní téma. Pro tvorbu větších dílů, jak autor v úvodu dodává, je tento způsob spojování skutečně zásadní. PLA je obecně považován za plast, který se s ohledem na své chemické složení velmi špatně lepí, a tak lze toto téma považovat za aktuální. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část považuji za velmi dobře zpracovanou a nemám k ní zásadnější výhrady. K praktické části bych měl však výhrad více. Oceňuji, že si autor vybral množství dostupných lepidel v růžných cenových hladinách, avšak mi u nich chybí souhrnná informace vztažená do souvislosti s mat. PLA, jaká lepidla a na jaké bázi je vhodné pro tento materiál volit. Hodnocení experimentální části pak působí, že bylo vytvářeno již velmi ve spěchu. Informace nejsou logiky uspořádané a komentované. Například obrázky z mikroskopu je vhodné uvádět, avšak je třeba je správně okomentovat, jaký význam pro samotné hodnocení vlastně daný obrázek má, případně co je na něm patrné ve srovnání s ostatními vzorky. Dále bych měl výhradu k přípravě vzorků. Jak auto uvádí, některé vzorky byly pro hodnocení nepoužitelné. V práci mi však chybí nějaké stanovení kritérií, která by definovala vhodně připravený vzorek, aby bylo možné předejít zkreslení, že některý vzorek byl například nedostatečně odmaštěn, některý byl odmaštěn, ale stále méně než ostatní atd. Metodika přípravy vzorků by měla být v tomto případě jednotná a nastavená tak, aby se těmto stavům dalo předejít. To pravděpodobně souvisí i s naměřenými odchylkami. Po formální stránce by bylo vhodné u obrázku 5.2 označení písmeny a, b, c, aby korespondovaly s označením v textu. U obrázku 5.4 by bylo vhodné uvést hlavně rozměry testovací oblasti nebo v případě, že se jedná o více variant vzorku, uvést přehledovou tabulku rozměrů „a“ a „t“. Tabulky s vyplněnými naměřenými hodnotami často obsahují pouze pomlčku. Bylo by vhodné uvést proč tento vzorek do hodnocení není zahrnut. V textu to sice uvedeno je, avšak pokud tabulka předkládá souhrnné informace, měla by uvádět i toto. Závěry by bylo vhodné vyjadřovat konkrétně, například odchylku uvádět v procentech. Práci i přes uvedené výtky z podstatné části splnila cíle a splňuje podmínky kladené na VŠKP. Práci doporučuji k obhajobě s doporučenou známkou C - dobře.

eVSKP id 132150