KHAVER, A. LAUSANNE – PLAINES DU LOUP: ekologické město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Koleček, Ivan

Urbanistické řešení Úvodní schémata a komentáře jsou vypracovány v měřítku krajiny, města a městské čtvrti Plaines du Loup. Dávají hodnotný základ k prvním reakcím zastavění v rámci konceptu základních urbanistických projektů, které jsou hlavní částí dokumentů zadání. Členění území městského bloku na tři části je rychle definováno. Škola v centrální poloze se stává artikulací mezi dvěma bloky bydlení. Tato osová kompozice začleňuje pěší osu celé čtvrti. Její trasa vede v centrálních částech všech bloků městské čtvrti až k parku podél objemu školy. Hlavní vstup školy je laterálně orientován k pěší k pěší ose s krytým předprostorem školního dvora. Naopak jižní vstup orientovaný k parku je částí předprostoru, prvkem artikulace mezi školou a parkem v projektu jen náznakově vyjádřený. Park je komponován v měřítku čtvrti s návazností na pohyb pěších v jeho území. Je škoda, že se autorka přesněji nevyjadřuje k charakteru prostoru na okrajích území bloku, k Arenne Plaines du Loup, obslužné komunikaci a obytné ulici podél parku a jižním vstupem do „ulice“ školy. Umístění školního dvora na střechy školy jsou nejjasnějším definováním prostorů bloku. Jejich přístup je také zajištěn jedním z únikových schodišť v mimoškolních hodinách. Autorka nevyužívá potenciálu vstupů do struktury školních hal poloveřejných programů tělocvičny a speciálních učeben laterálně přímo z pěší osy. Zde vidíme další vývoj hodnotné organizace v systému školní ulice a hal, který má možnost začlenění školního programu do měřítka bloku a posílení bohatosti návaznosti pěší osy s vnitřním světem školy. Architektonické řešení Bydlení, konečná fáze tématu magisterského studia, je pozitivním výsledkem jak v organizaci bloků bydlení, prodloužením soukromí bytů v patrech do společných funkcí poloveřejných prostorů v přízemích, tak návaznosti vstupních hal do vnitřních prostorů bloků. Jde zde vlastně o komplementaritu vertikálního a horizontálního pohybu obyvatel z bytů do obytných prostorů dvorů. Ty se staly prostory setkání, odpočinku, dětských hřišť v prostředí zeleně a různorodosti materiálů pevných pochůzích ploch. Typologie bytů jsou řešeny v bohatosti vztahů mezi hlavním obytným prostorem a jednotkami pokojů. Je škoda, že se vertikální komunikace nestaly obytnými polosoukromými prostory v přímé návaznosti na byty. Škola, prostorová organizace, vychází z principu pohybu dětí v jednotlivých podlažích a jednoduchým prostorovým vertikálním spojením. Prostor tělocvičny se stává regulací osvětlení hal, školní ulice a jejich návaznosti na exteriéry. Objevují se zde principy malého města v měřítku dětského světa s novou identitou a orientací vnitřního života školáků. Několik zbytečných nepřesností jako osvětlení tříd zprava či zezadu k tabuli nebo směr otevření dveří únikových cest, které začínají u tříd a končí vstupy, ubírá hodnotu závěrečného projektu studií. Park, organizace parku a jeho charakter, materiály, přírodní prvky, pavilony definují obytnost parku k odpočinku, setkání v měřítku celé čtvrti. Je škoda, že se stává více městským parkem než místem bohatých činností obyvatel čtvrtě, hřiště, zahrádky, speciální vybavení her. Hodnocení Pokud se dají z jednotlivých plánů půdorysů vyčíst principy projektu, organizace jednotlivých programů a jejich hodnoty vyjádření či potenciál dalšího vývoje, je jejich minimalistické podání často na hranici abstraktnosti těžce přístupné jako konečný výsledek šestiletého studia. Nepřípustným se stává nepřítomnost jakékoliv informace o objemech, prostorových vztazích, architektonické vyjádření nebo vyjádření charakteru navrženého prostředí. Tyto informace se v architektonickém projektu tradičně vyjadřují v řezech, fasádách, axonometriích, perspektivách, kolážích, fotografiích či jinými grafickými podklady. V diplomním projektu Anny Khaver tyto informace chybí. Jedinou odpovědí je, že odevzdaný architektonický projekt s potenciálem, který odpovídá programu zadání v plánech půdorysů, není dokončený. Předloženou diplomovou práci hodnotím stupněm F a nedoporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Šobich, Vladimír

Diplomová práce je nedokončená a nesplňuje základní předpoklady architektonického návrhu. Autorka prokázala zvládnutí některých základních problémů profese architekta, avšak předložená práce bohužel naznačuje nedostatečně vážný postoj k profesi architekta a k diplomové práci samotné a koneckonců i k sebe reprezentaci. Mezi hlavní nedostatky práce patří: - Absence řezů - Absence pohledů - Absence hmotového ztvárnění a zapojení návrhu do urbanistického kontextu - Absence materiálového řešení Předloženou diplomovou práci nedoporučuji k obhajobě.

eVSKP id 136851