TRUNCOVÁ, E. Dva tisíce osmdesát čtyři [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Projekt „2084“ je tkání spojující fragmentární urbanismy různých epoch: průmyslový charakter na západě pozemku, klasický blokový fragment historického města pavlačových domů a modernistické gesto rytmické veletržní třídy, prorážející původní bloky od Mendlova náměstí směrem k brněnskému výstavišti. Na volné parcele, křižovatce místních „urbanismů“, vytváří Eva Truncová v zeleni „kempovitou“ strukturu osídlení reagující na regulační rastr. Koncepčně je tak návrh nejen remixem minulosti, přítomnosti a budoucnosti, ale i dvou fenoménů současného města souvisejících s prudce stoupajícími cenami nemovitostí. Na jedné straně rostoucí maximalizace zastavění až na hranu možného výnosu a hledání alternativ bydlení v rekreačních oblastech a v zahrádkářských koloniích (v rezervních plochách měst) na straně druhé. V případě „2084“ se jedná o residuum struktury kolonie v únosné maximalizaci podlažních ploch „zahrádkářských domků“ podobající se kolonii v kopci nad Mendlovým náměstím, nad kterou se v novém územním plánu momentálně smráká. Obzvlášť zábavná je představa hipsterských zahrádkářů jako z filmu Ulricha Seidla zasazených do prostředí nového měřítka 21. století, to vše nedaleko náměstí genetického „klonovače“ Johana Gregora Mendela. Eva Truncová si ve svých projektech vždy umí přečíst lokální fenomény i strasti, které se jí daří skvěle a citlivě sestavovat do kompozic a principů svých projektů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | 100 | Eva pracovala soustavně a usilovně celý semestr. |
Studentka dosahuje úspěšného výsledku od městského měřítka až po konstrukční detail se zajímavým konceptem vrstvení objevujícím se napříč celým projektem. I když některá technická řešení jsou pochybná, oceňuje se záměr vyvíjet nová řešení.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Urbanismus představený autorkou se musí vypořádat se složitou a rozsáhlou oblastí, ale vnitřní charakter pozemku dává možnost volného designu, který není přímo spojený s vnější městskou strukturou. Návrh pracuje se zajímavou myšlenkou shluků domů a fragmentů původních budov, s centrální zelenou agorou. Autorka chce distancovat návrh od typického postupu a je zajímavé, jak jí odklon od něčeho tak přísného jako mřížka pomáhá a dosahuje méně rigidního výsledku. Občas je zřejmé, že orientace ke světovým stranám nebyla brána v úvahu a tak se nabízí otázka zda některá uskupení nejsou náhodná. | |
| Architektonické řešení | B | Přístup architektury prostřednictvím známého archetypu, menší objem a okolní zeleň přináší přátelské prostředí zástavby, které by mohlo být vhodným řešením pro rozšíření vnitřního pozemku ve městě. Komunitní charakter je zdůrazněn vhodným uspořádáním domů, které ale nezohledňují denní světlo, protože stejná typologie se opakuje bez ohledu na něj. Vyvýšené komunitní terasy nabízejí různá využití, ale problém zůstává v tom, co se pod nimi stane, kam denní světlo nedosáhne. | |
| Provozní řešení | B | Městský design je záměrně navrhnut bez aut, ale s přístupovými cestami pro nouzové nebo dočasné parkování, což je odůvodnitelný přístup. Zatímco pohyb zástavbou je volný, vrstvy starých zdí nebo nových fragmentů stěn se dobře zabývají otázkami ochrany soukromí. Uspořádání domů umožňuje snížit počet schodišť a výtahů. Typologie bydlení pracuje se zajímavou myšlenkou vrstev, kde jsou mokré provozy a tepelné jádro blíže ke vchodu, zatímco dům se rozšiřuje směrem k většímu otvoru. Dobré řešení zimních zahrad a teras vytváří adaptabilitu prostoru, ale centrální betonová zeď omezuje flexibilitu prostor, zamýšlenou autorčiným návrhem | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Autorka si jako hlavní konstrukční materiál vybírá dřevo s proveditelným řešením fasády. Problémem zůstává prefabrikované betonové jádro, které není z konstrukčního hlediska nutné a je zaměnitelné se suchým konstrukčním řešením. Je pochybné, zda betonové jádro sloužící jako jediný akumulátor tepla je proveditelné či ne, kdy navíc tomuto účelu nebudou sloužit všechny navržené betonové stěny. Prvkem návrhu je také pracovat s vrstvou plastové clony v zimě, z důvodu koncentrace tepla. Je diskutabilní, zda tato separace má smysl, když rozdíl v prostoru není tak výrazný. Vrstvy zimních zahrad a teras však fungují opravdu dobře a přinášejí domu způsob expanze. Je vysoce ceněno, jak studentka zkoumá problém a snaží se najít nová řešení. | |
| Formální úroveň | B | Návrh je opravdu dobře podaný, grafika je jasně srozumitelná a má vysokou úroveň. Bylo by dobré přidat pár poznámek a popisy úrovní. Také by bylo zajímavé vidět některé z vizualizací seskupení bytů, či jejich interiérů, abychom si představili zamýšlenou atmosféru. |
eVSKP id 133797