ČECH, J. Systém pro přesná dynamická měření můstkových senzorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student se v diplomové práci zabývá návrhem měřícího řetězce aplikovaného na dynamické měření tlaku pomocí můstkových tenzometrických senzorů. Během práce student využíval pravidelné konzultace, jeho dotazy byly praktické a během spolupráce na tomto projektu projevil výrazné zlepšení svých dovedností jak v oblasti hardwarové tak v softwarové. V praktické části diplomové práce je řešena otázka správného výběru přístrojového zesilovače na základě dostupných informací z katalogových listů. Vybraná řešení s přístrojovými zesilovači byla osazena na testovací desku a jejich výsledné parametry byly v práci dále hodnoceny. Pro firmu OZM Research s.r.o. je provedený přehled včetně vyhodnocení reálných šumových parametrů velmi přínosný. Vypracované grafické uživatelské rozhraní na zakoupeném modulu od STM je funkční a přehledné. Přenos naměřených dat do PC je aktuálně realizován přes SD kartu, vzhledem k povaze měření je tento způsob nepraktický, nicméně funkční. Navrhovaný měřící řetězec používá k vyčítání hodnot z A/D převodníku, ukládání, zobrazení a přenosu naměřených dat modul STM32, který v praxi nebude moct být použit, jelikož není určen pro komerční prodej. Popsané řešení v diplomové práci ukazuje, že navržený řetězec pro dynamická měření můstkovými senzory je funkční. Jeho aktuální technické provedení odpovídá spíše konceptu, z kterého může vycházet řešení pro komerční použití. V práci se objevují formální chyby, zejména číslování obrázků nekoresponduje s textem. Zadání diplomové práce bylo splněno. Posudek vypracoval odborný vedoucí práce Ing. Jan Cupák.
Cílem diplomové práce bylo navrhnout koncepci měřicího systému pro testování můstkových senzorů. Práce má i s přílohami rozsah 83 stran a odpovídající strukturu. Z formálního hlediska není vhodné do českého textu vkládat anglické termíny, když pro ně existují i běžně užívané české ekvivalenty. Na několika místech se text odkazuje na nesprávná čísla obrázků a vzorců. Kapitola č. 1 se věnuje popisu jednotlivých částí, ze kterých je sestavené výsledné zařízení. Velkou část textu však zabírá opakování obecně známých faktů o síťové komunikaci, AD převodnících a mikroprocesorech ARM (kap. 1.4 – 1.6). Vzorec (1.12) pro vstupní odpor diferenčního zesilovače je nesprávný. Taktéž je nesprávně uvedena definice parametru CMRR v (1.15). Kapitola č. 2 se věnuje popisu vlastního návrhu. Testovací zařízení je koncipováno jako přídavná deska k vývojové desce s mikroprocesorem, která slouží pro ověření tří různých zapojení rozdílových zesilovačů pro AD převodník. S výjimkou diskrétního přístrojového zesilovače se jedná o jednoduchá katalogová zapojení. Zesilovač podle schématu na obr. 2.5 nemůže zpracovávat bipolární signál (uzemněný rezistor R40). Stejná chyba se objevuje i ve finálním schématu v příloze A.2 a není jasné, zdali není i příčinou výrazně lepších hodnot při měření vlastního šumu. Volba hodnot součástek vč. tolerancí není zdůvodněna. Taktéž není jasné, proč je u diskrétní varianty jiný RC filtr na výstupu. Student nepochybně věnoval značné úsilí vytvoření uživatelského rozhraní pro MCU, což v zadání nebylo ani požadováno. Na druhou stranu nebyly dostatečně prověřeny možnosti přenosu dat do PC z hlediska rychlosti, škálovatelnosti a komfortu. Na zhotoveném zařízení byl testován vlastní šum měřicího řetězce. V práci však chybí naprosto klíčové porovnání změřených výsledků s očekávanými hodnotami podle katalogových údajů zesilovačů a AD převodníku, které by mělo sloužit pro ověření správnosti a pro výběr finálního řešení. Zadání práce bylo splněno, avšak prezentované řešení zůstává spíše na povrchu.
eVSKP id 110420