SCHMIDTOVÁ, M. Optické měření deformací přírubových spojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Hurník, Jakub

Diplomová práce se zabývá srovnáním optických měřicích metod při měření deformací přírubových spojů, vniklých jak utahováním, tak teplotními změnami. Přínosem práce je experimentální stanovení limitů vybraných metod a identifikace nejvhodnější optické metody s potenciálem uplatnit se při kontrole přírubových spojů v průmyslovém prostředí. Cíle byly splněny a byly získány přínosné informace. Samotný textový dokument obsahuje všechny požadované kapitoly zpracované do akceptovatelné hloubky a je adekvátně opřen o literaturu. Práce nicméně vykazuje jisté nedostatky, ať už z hlediska prezentace a nakládání s výsledky, tak i některé faktické problémy. Velkým a na první pohled patrným nedostatkem je celková absence logické myšlenkové linky textu práce. Důvodem je hlavně nejasná analýza rešerše nesměřující k cíli, cíl je nejasně formulován, metodika i výsledky jsou prezentovány poněkud chaoticky. Autorka se obecně zaměřuje hlavně na partikulární věci a čtenáři pak uniká globální obraz, je obtížné se v práci orientovat a nacházet požadované informace a souvislosti, nehledě na celkové roztříštění důležitých informací. Tento trend se objevuje pak i v diskuzi, která nevede k jasným závěrům. Pokud bych měl být konkrétní, z práce na první pohled vyplývá, jako by bylo účelem porovnání několika komerčních systémů při měření přírubových spojů. Práce by ale měla být prezentována mnohem obecněji, komerční systémy byly vybrány pouze jako zástupci vybraných optických metod, jako je aktivní optické skenování, digitální korelace obrazu, trasování obrazových bodů nebo trasování siluet. Mnoho pozornosti je také věnováno samotnému chování přírubového spoje, které není směrodatné, protože se jedná pouze o partikulární experiment, který nemusí odrážet chování veškerých přírubových spojů. Z faktického hlediska bych vytknul způsob využití siluet, kde rozhodně nebyly vyčerpány možnosti této metody (což ale nic nemění na závěru, že je využití této metody spíše nevhodné), nebo absence reference pro hodnocení natočení přírub. Dále bych vytknul určité nepřesnosti, ať už v rešerši, metodách, nebo samotném řešení, nepříliš kvalitně zpracovaný abstrakt a závěr. Slohový styl je jinak adekvátní a nevhodné je pouze občasné využívání neexaktních termínů. Výstupem práce jsou dále podklady pro publikaci, která bude výrazně doplněna a přepracována v závislosti na dalším vývoji práce v této oblasti a dále pak nabídnuta k publikování jako konferenční příspěvek. Publikaci opět trpí partikulárním pohledem na problém a nejasným závěrem, navíc ale také nedostatečnou prací s literaturou. Z hlediska vedoucího dále hodnotím práci samotné studentky. Rád bych ocenil dobré manažerské schopnosti studentky a samostatnost při přípravě experimentu, vytknul bych ale naopak neschopnost rozvrhnout si čas. Kdyby studentce zbylo na vypracování textové části práce a doladění vyhodnocení experimentů více času, věřím, že by se podařilo dosáhnout výrazně vyšší úrovně práce. Když to tedy shrnu, tak z globálního hlediska je práce na akceptovatelné úrovni a s přihlédnutím k faktickému obsahu a splnění cílů hodnotím celkovou známkou D.

Posudek oponenta

Mendřický, Radomír

Hlavním cílem předložené diplomové práce bylo posouzení využitelnosti optických metod měření pro hodnocení deformací přírubových spojů. V úvodní části práce autorka provedla rešerši současného stavu poznání, ve které přináší informace o používaných konvenčních metodách kontroly přírubových spojů a souvisejících výzkumech, které se zabývají optickými metodami inspekce šroubových spojů. Další kapitoly jsou věnovány analýze problému a návrhu metod pro řešení. Jsou zde stručně charakterizovány optické systémy využité v rámci experimentálního měření a softwary pro vyhodnocení získaných dat. Hlavní náplní praktické části práce je pak popis provedených experimentů a získaných výsledků. Jako celek hodnotím práci jako relativně zdařilou. Autorka v celém rozsahu splnila zadání a vytyčené cíle. Struktura práce, resp. popis a vysvětlení jednotlivých experimentů, metod a vzájemných souvislostí je však místy nedostatečný či zmatečný a pro čtenáře, který není expertem v oblasti hodnocení přírubových spojů, mohou být některé pasáže nesrozumitelné. Z toho pak plyne mnoho nejasností a otázek, bez jejichž objasnění se mohou zdát některé výsledky nepřesvědčivé. Jako příklad lze uvést: - Nepřesnosti v popisu k obr. 2-4 (v textu je uveden pro postup A čas bez poklesu tlaku 60 min., na obrázku je to ale 30 min.). - V úvodu je zmíněno, že jedním z rizikových vlivů ovlivňující těsnost přírubového spoje je vysoký tlak – tento aspekt ale není dále nijak zohledněn. - Nenalezl jsem podrobnější podmínky experimentu při teplotním namáhání (doba zahřívání, čas setrvání na dané teplotě, atd. – toto nemá vliv na relaxaci materiálu? - Kótování na obrázku 4-9 je poměrně nejasné. Kam vede kóta C, odkud kam je kóta D? Stlačení těsnění D je tedy měřeno dle posunu trubek? - Jak lze konstatovat, že použité optické metody dosahovaly dostatečné přesnosti, když nebyly konfrontovány (porovnány) s žádnou z konvenčních metod měření? - Na obr. 5-28 je zobrazeno posunutí (název grafu) nebo natočení (popis osy Y)? - Nasazení optických metod je odůvodňováno nevhodností využití konvenčních metod z důvodu nedostatečné přesnosti či složitosti zástavby. Většina použitých přístupů se však nezdá příliš „jednoduchá“ (ani levná) pro využití v běžných provozních podmínkách. - Chybí téměř jakékoli fotografie dokládající průběh experimentu. V diskuzi také postrádám bližší zdůvodnění a vysvětlení praktického dopadu či spojitosti mezi naměřenými hodnotami posunutí a těsností spoje, který je předpokládám rozhodujícím faktorem pro posuzování kvality spoje. Kladně hodnotím zpracované podklady pro publikování článku. I když v kontextu s hodnocením diplomové práce se domnívám, že by bylo vhodné i tento dokument zčásti přepracovat a také doplnit větším množstvím citované literatury. Z formálního pohledu je předložená práce dobře strukturovaná do jednotlivých kapitol, v práci je minimum překlepů a gramatických chyb. I přes množství připomínek hodnotím DP jako celek kladně. Je provedeno množství i poměrně technicky náročných experimentů a v tomto kontextu chápu, že není reálné komplikovaná měření mnohokrát opakovat. Práce je z vědeckého pohledu hodnotná a vidím budoucí potenciál v možném nasazení některé z jednodušších optických metod pro posuzování přírubových spojů v praxi. Předložená diplomová práce splňuje v plném rozsahu zadání a studentka prokázala, že má schopnosti pro tvůrčí práci. Konstatuji, že diplomová práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu, a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 129672