DVOŘÁK, D. Využití Head-mounted displejů v průmyslových aplikacích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.
Bakalářská práce se zabývala využitím herních headsetů v průmyslových aplikacích. V úvodu práce je uveden souhrn dostupných zařízení pro zobrazování virtuální reality pomocí brýlí a to jak z hlediska velmi levných variant, tak i highendových řešení včetně rozboru jejich funkce a srovnání. V další kapitole se práce zabývá již samotným využitím v průmyslu. Práce logicky dobře řazena a dává celkový přehled v celém průmyslovém spektru od vzdělávání, plánování výroby, samotnou výrobu, montáž, kvalitu až po údržbu a prodej. Dále práce obsahuje další nasazení headsetů pro VR jako je např. zdravotnictví a pod. Práce i přes její rešeršní charakter je velmi zdařilá. Student splnil všechny body zadání, doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Předložená bakalářská práce pojednává o využití head-mounted displejů (HMD) v průmyslových aplikacích. V první kapitole se student věnuje problematice virtuální reality z pohledu její historie, rozdělení, použitých technologií a dostupných zařízení. Podkapitola 2.4.1 pojmenovaná „Zpracování obrazu“ nepopisuje problematiku, podle které je pojmenována. Místo toho uvádí tři typy procesorů obsažených v HMD a jejich funkce. Občas není vhodně zvolen popis dané problematiky, takže si čtenář musí domýšlet, jak autor danou věc myslel. Druhá a třetí kapitola obsahuje rešerši na téma využití HMD. Tyto kapitoly jsou popsány vyčerpávajícím způsobem za použití velkého množství literatury. Ovšem některé části textu (např. celá kapitola 3.3) jsou doslovně převzaty z jiných prací, a přitom je na ně odkazováno jako na nepřímou citaci. V poslední kapitole pak student pojednává o budoucnosti použití HMD, přičemž lze s jeho závěry souhlasit. Student při psaní střídá činný a trpný rod, díky čemuž působí práce v některých částech netechnicky. Po grafické stránce lze práci považovat za zdařilou. Použité obrázky mají dobrou kvalitu, ovšem není na ně odkazováno nikde v textu. Logické rozčlenění práce je také na dobré úrovni. Student splnil zadání závěrečné práce, proto ji doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením C.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | D |
eVSKP id 117189