SCHWAB, V. Město ve městě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Závěrečnou bakalářskou práci hodnotím na velmi vysoké úrovni, a to jak vlastním návrhem, tak i formálním zpracováním. Z pohledu vedoucího práce je nutno zdůraznit zejména výše uvedený přístup ke zpracování. Autor v průběhu semestru prověřil řadu koncepcí, vždy s výraznou a silnou myšlenkou. Dopracování zvoleného konceptu do výsledného bakalářského projektu místy poněkud „skřípe“ (parter, architektonický výraz), možná i nedostatkem času, který autor věnoval koncepční fázi návrhu. I přes výše uvedené kritické momenty je nutné vzít v úvahu vynikající koncepční přístup autora. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A 90.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Přístup studenta ke zpracování projektu byl výjimečný jeho koncepčním uvažováním, které společně se samostatným přístupem k práci dokládají jeho profesní kvality. |
Zpracovaná bakalářská práce působí přesvědčivě a promyšleně. Ke zvážení je, zda se podařilo využít studentem zmiňované místní genius loci nebo jen další bytový dům.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Urbanistické řešení stávající situace otevřeného bloku budov reaguje na tuto strukturu logickou formou nové zástavby, která blok uzavírá. Sporně hodnotím novou ulici otevírající se směrem k dětské nemocnici u budovy mateřské školky. Tato forma zlepšuje dopravní obslužnost, ale předpokládám, že ta mohla být řešena elegantnějším způsobem. Podobný problém vidím ve velkém otevření předprostoru budov A a B do ulice Milady Horákové, která je doravně vytížena. Piazzeta mezi budovami A a B tak bude více zatížena ruchem z této ulice. Nároží budov, tzv. špice, která je řešena podrobně, by měla vytvářet jasnou formu nároží, což se tak úplně nepodařilo i když parter budovy A na nároží reaguje. | |
| Provozní řešení | A | Provozní řešení je funkční a pečlivě zpracované. Typologie bytů je jasná a přehledná s dobře umístěnými jádry, která umožňují modifikaci dispozic budov. Parter budov tvoří volné dispozice, které nabízí širokou škálu využití. Sporně se může jevit využitelnost tak velkých bytů (zejména byty se 134 m2) v době, kdy je poptávka spíše po menších bytových jednotkách, což student sám zmiňuje a obhajuje tím, že tato forma podtrhuje velkorysou variantu městského bydlení. Toto vysvětlení se mi vzhledem k současné bytové situaci zdá nedostatečné. Parkování je příjemně schované pod platformou piazzety a propojuje tak obě budovy. Další nedostatek vidím ve velkých terasách, které zároveň slouží jako forma stínění budovy. Toto řešení je znázorněno a obhajováno na diagramech, které nepůsobí přesvědčivě a zřejmě by zasloužili hlubší propracování. Samozřejmě chápu, že student nemůže za tak krátkou dobu dořešit všechny detaily, ale terasy jsou významnou součástí návrhu této budovy. | |
| Technicko konstrukční řešení | A | Konstrukční řešení reaguje na možnosti modifikace objektů, působí přesvědčivě a je dobře popsáno na detailech a axonometriích. Kladně hodnotím využití dešťové vody v budovách. | |
| Architektonické řešení | C | Architektonická forma budov vykazuje určitou rozpolcenost. Fasáda budovy A směrem do ulice Milady Horákové se tváří jako klasická forma městského bytového domu, oproti ostatním fasádám (zejména do ulice Francouzská), které rozehrávají velkorozponová uskakovaná prosklení a terasy. Dům z těchto důvodů působí poněkud nekompakně. Budova B je v tomto směru ucelenější. Byty jsou čistě zpracované. Piazzeta je příjemnou formou propojení obou budov a i když nejsem fanouškem umístění stromů do květináčů, tak to v tomto případě chápu. | |
| Formální úroveň | A | Formální úroveň je velmi dobrá |
eVSKP id 119115