ČERVENKA, J. Povrchová analýza nanokompozitu xGnP/PEI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.
Student zvládl základy měření s využitím mikroskopie atomární síly a nanoindentace. Povrchová analýza polymerního nanokompozitu vyztuženého grafitickými nanodestičkami při využití plazmatického leptání je průkopnickou prací. Student mohl projevit větší úsilí pro dosažení výraznějšího pokroku v povrchové analýze.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Práce se zabývá problematikou, která je z pohledu současné fyziky povrchů nesporně zajímavá a nesoucí velký aplikační potenciál. Autor pracoval s množstvím experimentálních metod, což jistě vyžadovalo množství úsilí (i když některé výsledky nejsou příliš podrobně zdokumentované, jako např. u technik AFAM, "scratch" a "wear"). Práce je nicméně po formální stránce poněkud chaotická, což se jen částečně dá zdůvodnit volbou psát práci v angličtině. Jednotlivé části na sebe často příliš nenavazují a práce tak na mnoha místech působí dojmem, že by bylo vhodné věnovat závěrečným úpravám a kontrolám textu více času. Popis experimentálních metod v kapitole 2 je poněkud zjednodušený, např. rozdělení na "small sample" a "large sample AFMs" je poněkud umělé - mnohé systémy skenující vzorkem jsou určeny i pro velké vzorky, a naopak. Autor by měl u obhajoby vysvětlit alespoň větu "The position between tip sample distances is monitor by scanners", nejlépe na příkladu toho jak je v jím použitém zařízení realizováno odměřování v jednotlivých osách (což je následně pro několiv různých skenerů popsáno v kapitole 4). Také u popisu nanoindentace by bylo vhodné již v popisu metod zmínit nejen vnikací těleso, ale i mechanismus generování a měření malých sil a posunutí, který je klíčovým prvkem této experimentální techniky (a je zmíněn při popisu konkrétního experimentálního zařízení). V tomto ohledu mám nicméně následující dotazy: jak probíhala analýza dat z nanoindentace metodou dle Olivera a Pharra - přímo v SW nanoindentoru? Jakou mají výsledky nejistotou a jak se k ní dá v použitém SW dopracovat? Dále k výsledkům: jak byla vyhodnocena autokorelační délka z AFM dat? Bylo by možné blíž diskutovat rozdíly mezi vyhodnocenými parametry drsnosti z menší a větší plochy na vzorku?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | D | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 41458