Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Márová, Ivana

Predložená diplomová práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci kombinovaných nanomateriálů funkcionalizovaných antimikrobiálními látkami. V práci byly připraveny nanočástice i nanovláka více typů, jako například liposomy, želatinová nanovlákna a PHB-liposomy. Na funkcionalizace byly využity vybrané antioxidační a antimikrobiální látky, jako je thymol, eugenol, kurkumin a další. V rámci časově i metodicky velmi náročné práce byla vypracována zdařilá literární rešerše na zadané téma. V rámci experimentální části práce musela studentka zpracovat rozsáhlou studii za použití řady metodických přístupů od přípravy a charakterizace nanočástic a želatinových nanovláken přes charakterizaci struktury a funkce bioaktivních složek a funkcionalizaci materiálů až po náročné buněčné testy za účelem vyhodnocení antimikrobiálního účinku a bezpečnosti vzniklých materiálů. Práce byla rozšířena o aplikaci nanočástic jako potravinářských konzervantů a nanovláken v kosmetice a při hojení ran. Studentka přistupovala k řešení práce s velkým zájmem, pracovala samostatně a s tvůrčím přístupem a projevila nejen potřebnou laboratorní zručnost, ale i schopnost zpracovat, interpretovat a kriticky zhodnotit dosažené výsledky. Pravidelně využívala konzultace a literární zdroje. Výsledkem je rozsahem i obsahem nadstandardní diplomová práce s potenciálním aplikačním výstupem. Na základě výše uvedených skutečností doporučuji práci k obhajobě a hodnotím stupněm A - "výborně".

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Skoumalová, Petra

Předložená diplomová práce je zaměřena na přípravu a možnosti využití nových kombinovaných funkcionalizovaných nanomateriálů s antimikrobiálním účinkem v potravinářství a kosmetice. Zabývá se tedy stále velmi aktuálním a žádaným tématem. V teoretické části práce se studentka věnuje řešené problematice, přičemž čerpá z řady literárních zdrojů a to zejména ze zahraničních odborných časopisů, které správně a úplně cituje. V experimentální části práce se pak studentka zabývá optimalizací přípravy kombinovaných funkcionalizovaných antimikrobiálních nanostrukturních materiálů a testováním jejich stability, účinnosti a bezpečnosti. Z práce je jasně vidět velké množství časově náročných experimentů, které studentka musela provést. Dosažené výsledky studentka přehledně zpracovala ve formě tabulek a grafů a srozumitelně okomentovala. I když se v práci vyskytují drobné nepřesnosti, které jsou součástí otázek, je práce na vysoké úrovní a celkově působí velmi dobrým dojmem. Práci proto doporučuji k obhajobě a hodnotím celkovou známkou "výborně" (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Využití literatury a její citace	A
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: A

Otázky

1) V teoretické části uvádíte možnost využití nanovláken v potravinářství například k ochraně bioaktivních látek při výrobě, ale i pro cílený transport do gastrointestinálního traktu. Můžete uvést, ve které potravině by mohla být takováto konzumovatelná nanovlákna využita?
2) V komentáři k tabulce č. 4 uvádíte, že minimální inhibiční koncentrace thymolu byla pro E. coli stanovena na 0,063 mg/ml. V tabulce pak současně uvádíte, že při dané koncentraci byl uvedený mikroorganismus inhibován pouze z 50 až 70%. Definice pro minimální inhibiční koncentrace však uvádí, že se jedná o nejnižší koncentraci antimikrobiální látky, u které dochází k viditelné inhibici. Jinými slovy jedná se o nejnižší koncentraci antimikrobiální látky, kdy ještě nepozorujeme růst daného mikroorganismu. Můžete tento rozpor ve vašich datech vysvětlit?
3) Proč nebylo u antimikrobiálních testů použito při výpočtech antimikrobiální aktivity příslušné rozpouštědlo jako blank (tedy DMSO a etanol), ale všechny vzorky byly porovnávány s vodou?
4) U testování antimikrobiální aktivity kombinovaných nanomateriálů (komentář k tabulce č. 15) uvádíte, že byl pozorován účinek pouze na mikroorganismus M. luteus a odůvodňujete to tím, že se jedná o grampozitivní mikroorganismus. Proč tedy nebyl dle vás pozorován obdobný inhibiční účinek i u druhého použitého grampozitivního mikroorganismu S. epidermidis?