DRÁPALA, T. Charakterizace nového vodivého hydrogelu pro bioelektronické aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Tumová, Šárka

Předkládaná bakalářská práce studenta Tobiáše Drápaly se věnuje studiu vlastností nového materiálu PEDOT:CNT s ohledem na možnosti jeho palikace jako aktivního materiálu bioelektronických zařízení. Pozornost je věnována zejména morfologii a mechanickým a elektrickým vlastnostem. Práce se dále zaměřuje na přípravu vodivého hydrogelu za využití tohoto studovaného materiálu, což je aktuální výzva materiálovéhoho výzkumu v oblasti bioelektroniky. Tento směr má potenciál přispět k vývoji nové generace pokročilých bioelektronických zařízení. Student Tobiáš Drápala přistupoval k řešení zadání velice pečlivě a zodpovědně. Výborně zvládl všechny potřebné techniky charakterizace a metody přípravy a zpracování vzorků. Při experimentální práci i následném zpracování dat postupoval samostatně a proaktivně, kdy sám hledal možnosti, jak zlepšit zavedené postupy. Práce přinesla zajímavé poznatky, které budou následně dále rozvíjeny. Student prokázal dobrou schopnost samostatné práce odborného charakteru. Práce splňuje všechny požadavky a doporučuji ji tedy k obhajobě s celkovým hodnocením výborně / A.

Posudek oponenta

Kadlec, Martin

Student Tobiáš Drápala se ve své bakalářské práci zabýval charakterizací vodivého hydrogelu na bázi PEDOT:PSS/DBSA pro bioelektronické aplikace. Práce je členěna na osm hlavních kapitol, které jsou dále logicky dělené, díky čemuž se čtenář v práci dobře orientuje. Zde bych pouze upřednostnil, kdyby teoretické představení metod nebylo v rámci výsledků a kdyby sekce výsledky byly vlastní samostatnou kapitolou. Teoretická část se v prvé řadě zabývá problematikou bioelektroniky včetně biosenzorů a organických polovodičů. Následně je diskutován pro tuto práci klíčový materiál PEDOT i s jeho možnými modifikacemi. Poslední část teorie je věnována popisu hydrogelů. Rozsah teoretické části je dle mého názoru pro tento typ závěrečné práce zcela dostatečný a student při jejím zpracování projevil, že umí dobře pracovat s odbornou literaturou. Vytknout by se dalo maximálně zpracování některých obrázků, které by si jistě zasloužily lepší kvalitu (zejména obrázky 4, 5 a 7). V experimentální části musí být zcela jistě vyzdviženo velké množství experimentů, které student prováděl, díky čemuž se podařilo popsat nový materiál z celé řady různých pohledů, ať už se jedná o jeho morfologii, schopnost botnat, reologii či voltampérové charakteristiky. Veškeré výsledky jsou pěkně diskutovány, kladně hodnotím porovnávání výsledků s odbornou literaturou a také hezky zpracované grafy a tabulky. Na druhou stranu bych byl u popisu některých zmíněných trendů opatrnější či zdrženlivější, neboť se pohybují v odchylce měření (str. 25 při absorpci vody; str. 30 při popisu hodnot paměťového modulu). Poznatky z celé práce jsou velmi kvalitně zhodnoceny v závěrečné části, přičemž student nastiňuje i možný posun v této studované oblasti do budoucna. V práci se čas od času objevují jisté typografické nedostatky, odborných nedostatků je pouze velmi málo. Mezi nedostatky patří například: - Překlep na straně 9 (namísto "kreatin" se měl v práci zřejmě objevit "keratin"). - Předložky „k“, „ke“, „ve“, „u“ na konci řádku nevypadají v závěrečné práci hezky (např. str. 9, 10, 18). - V určitých případech se gramaticky neshodoval podmět s přísudkem. „Materiály se lišili“ (str. 35), „řetězce mohli“ (str. 36), „problémy mohli“ (str. 36). - Mezi číslem a jednotkou by měla být zavedena pevná mezera. V některých případech byla vynechána úplně (str. 10), někdy jednotka odskočila na následující řádek (str. 25). - V průběhu práce byly sledovány další překlepy: „studie“ namísto „studiem“ (str. 25), „materiálú“ namísto „materiálů“ (str. 35). - Obrázek na straně 11 by měl být přeložen do češtiny. - Na straně 14 zřejmě došlo ke spojení dvou termínů do jednoho: Reverzibilní gel je takový, který při vysoušení dává xerogel a je schopen přijímat disperzní prostředí a znovu utvořit lyogel. Termo-reverzibilní je takový, který je schopen zahříváním či chlazením převést na sol respektive gel. - Věta „Jako materiál PEDOT:CNT je míněná suspenze PEDOT:CNT, jenž obsahuje SO3H skupiny byl zkoumaný materiál.“ na straně 17 pozbývá smyslu. - Druhým idealizovaným případem v reologii je materiál ideálně elastický nikoliv plastický. - Tabulka 4, respektive tabulka 6 by měla nést popis „průměr G‘ v LVO“ namísto pouze „průměr LVO“. Tyto poznámky však výrazně nesnižují celkovou kvalitu předložené bakalářské práce. Závěrem je dobré podotknout, že předložená práce se zabývá inovativními a zajímavými materiály, přičemž výsledky získané v této bakalářské práci budou zcela jistě cennými poznatky v dynamicky se rozvíjející oblasti vodivých hydrogelů. Bakalářská práce Tobiáše Drápaly je celkově velmi zdařilá. Hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“ a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 162541