KOCMAN, R. Analýza budicího proudu u synchronních strojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Práce je věnována problematice analýzy budicího proudu u synchronních strojů, který může výrazným způsobem ovlivnit kvalitu kluzného kontaktu, zejména u velkých elektrických strojů. Tato analýza se zatím takovým způsobem v běžné praxi neprovádí . Nicméně, vzhledem k tomu, že studium kluzného kontaktu má na ÚVEE FEKT VUT v Brně dlouholetou tradici, mohl student čerpat z doposud získaných zkušeností a kontaktů na provozovatele velkých synchronních strojů. V úvodní části prací se student rámcově seznámil i s problematikou kluzného kontaktu. Jednotlivé úkoly zadání DP plnil student průběžně a s odpovídajícím nasazením. Zadání se mu podařilo splnit ve všech bodech. Dosažené výsledky byly oceněny i pracovníky v průmyslové praxi. Získané poznatky budou využívány v rámci posuzování a zlepšování provozních vlastností elektrických strojů s kluzným kontaktem V průběhu zpracovávání DP musel překonat řadu problémů. Domnívám se rovněž, že překonávání těchto problémů bylo pro studenta přínosem a v některých aspektech přispělo ke zlepšení jeho dosavadních znalostí a dovedností.
Předložená diplomová práce má rozsah 63 stran a je rozdělena do šesti kapitol včetně úvodu a závěru. Neformálně lze práci rozdělit do dvou částí, teoretické, která se zabývá teorií buzení synchronních strojů a kluzného kontaktu, a praktické, která se zabývá analýzou dat získaných měřením budících proudů v různých elektrárnách. V teoretické částí je uvedeno několik vzorců, ve kterých se používají symboly, jejichž význam není nikde v práci vysvětlen (nejsou uvedeny v seznamu symbolů a zkratek, ani nejsou vysvětleny nikde v textu), viz např. str. 21. Některé vztahy navíc nejsou očíslovány, viz např. str. 19, kde jsou čtyři různé vzorce, očíslovaný je však pouze jeden. V praktické části je celá řada grafů, které jsou velmi špatně čitelné, viz např. Obr. 5.13 na str. 35, kde je v jednom grafu o velikosti přibližně jedné třetiny stránky najednou 24 různých průběhů. Pozadí většiny grafů je šedé, což v některých případech vede k tomu, že vynesené průběhy splývají s tímto pozadím, viz např. Obr. 5.17 na str. 40. Jednotky u popisu os jsou většinou na zcela jiném místě než veličina, ke které patří. U Obr. 5.2 a Obr. 5.11 není uveden zdroj a pravděpodobně se nejedná o výtvor autora diplomové práce. V práci se vyskytuje několik překlepů. V praktické části je uvedeno mnoho dat, získaných dlouhodobým měřením budících proudů v elektrárnách Slapy, Opatovice a Temelín. Všechna tato data byla poskytnuta pracovníky těchto elektráren. Podrobnější rozbor naměřených dat je proveden pro data z elektráren Opatovice a Temelín. Z uvedených průběhů je zřejmé, že během měření docházelo k zásahům do budícího obvodu, které měli značný vliv na měřené proudy. Tuto skutečnost uvádí i sám autor, ne vždy ale uvádí, o jaký druh zásahu do budícího obvodu se jednalo (viz např. str. 36). Pro některá data z JE Temelín autor provedl Rychlou Fourierovu transformaci zřejmě pomocí programu MATLAB. Proč byla pro FFT zvolena zrovna tato data autor neuvádí. Rovněž výsledky FFT nejsou nijak blíže rozebrány a není zcela jasné, co tím autor sledoval. Na str. 38 a v závěru na str. 62 autor uvádí, že k prodloužení časového intervalu, kdy není nutná údržba, by mohl přispět tzv. „inovovaný kluzný kontakt“, nikde v práci však není uvedeno v čem ona inovace spočívá.
eVSKP id 62697