KLAŠKA, D. Využití metody PCR pro identifikaci probiotických baktérií v mléčných potravinových výrobcích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Cílem předložené bakalářské práce bylo identifikace probiotik pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) v komerčním mléčném produktu. Práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část. Teoretická část přehledně shrnuje současné poznatky v dané problematice a je logicky dobře členěna do kapitol zahrnujících základní poznatky a informace nezbytné k pochopení problematiky daného tématu. Experimentální část přehledně prezentuje výsledky molekulárně-genetických analýz, které zahrnovaly zvládnutí základních technik nezbytných pro práci v molekulárně biologické laboratoři. Prvním cílem bylo porovnat dvě principiálně různé techniky izolace a bakteriální DNA, která může být dále uchována nebo využita pro další aplikace, např. pro PCR. V rámci druhého cíle byla prokázána techniky PCR a specifických primerů přítomnost bakteriální DNA rodu Lactobacillus v komerčně dostupném jogurtu. Závěrečná diskuze získaných výsledků je na vysoké úrovni a společně s rozsáhlou literární rešerší a logickým uspořádáním experimentů svědčí o autorově erudici v daném tématu. Závěrem lze konstatovat, že předložená práce splňuje všechny formální i praktické náležitosti kladené na diplomovou práci a proto ji doporučuji k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | B |
Ve své bakalářské práci se Dominik Klaška věnoval analýze přítomnosti probiotických bakterií v jogurtu. Práce je klasicky rozvržena s úvodem na 12 stranách a experimentální částí na 17 stranách. Cíle práce jsou definovány, škoda, že byl použit pouze jeden výrobek, takto je práce poměrně jednoduchá a využité většího množství výrobků by umožnilo srovnání a dal větší možnost k diskuzi. Práce je celkově přehledná jen občas jsou formulace ne zcela přesné a vědecké, není také vhodné dávat jako jméno kapitoly přídavné jméno. Pokud se zavede zkratka (BMK – baktérie mléčného kvašení), tak je dobré ji striktně používat. Kapitola „Jogurtové kultury“, která by měl být zásadní, je velmi stručná. Popisky gelů by neměly zasahovat do obrázků aj. Student se seznámil s několika metodikami, které může využít při širší studii v rámci svého dalšího studia. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku B. K práci mám následující dotazy: 1. Jaké jiné metody (kromě použité PCR) by bylo možné použít k detekci studovaných probiotik? 2. Jak si vysvětlujete rozmytý proužek na gelu u obrázku 8? 3. Na obrázku číslo 10 jsou ve startech 1-3 vidět 4 různé proužky různé velikosti. Co tyto proužky představují?
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | B | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | C | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | B | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 131371