HEGROVÁ, N. Využití chromatografie na tenké vrstvě (TLC) k frakcionaci huminových látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Nela Krčmová se ve své bakalářské práci věnovala frakcionaci a následné fyzikálně-chemické charakterizaci jednotlivých organických frakcí, které byly získány pomocí chromatografie na tenké vrstvě ze standardu HL Pahokee Peat. Toto téma bakalářské práce je velmi cenné, a to z důvodu, že tímto způsobem byly získány jednotlivé stavební kameny HL, které tvoří složitou supramolekulární strukturu těchto biokoloidních látek. Dalším přínosem této práce je, že získané organické frakce mohou být dále analyzovány a charakterizovány, což nám přináší ucelenou představu o těchto strukturně složitých přírodních látkách. V neposlední řadě vidím unikátnost této doposud nepoužité metody zejména pro frakcionaci huminových kyselin v tom, že zvolený experiment je poměrně jednoduchý a z časového hlediska nenáročný v porovnání s ostatními běžně používanými metodami frakcionace organické hmoty. Mohu prohlásit, že příspěvek předložené bakalářské práce považuji za velmi přínosný, protože se studentce bezesporu podařilo vyjasnit některé doposud neobjasněné otázky, týkající se strukturní morfologie těchto unikátních biokoloidních látek. Hlavní důraz byl kladen na získání experimentálních dat, které by vedly k lepšímu pochopení struktury a obsahu jednotlivých stavebních kamenů HL, které hrají klíčovou roli v rozličných přírodních ekosystémech. Slečnu Krčmovou musím pochválit především za to, s jakým zájmem se ujala pro ni v té době zcela nového tématu, i za iniciativnost, s jakou se podílela na návrhu a realizaci experimentů. V průběhu řešení této bakalářské práce studentka prokázala experimentální zručnost a samostatnost, k práci vždy přistupovala zodpovědně a velmi pečlivě. Mimo jiné bych rád podotknul, že tuto metodu bylo nutné optimalizovat a studentka se k tomuto problému postavila velmi dobře, kde zúročila své poznatky, které nabyla během sepisování bohaté literární rešerše. Dále oceňuji, že se při psaní této práce nebála samostatně interpretovat získaná experimentální data a vyvozovat z nich logické závěry, které se rovněž snažila propojit s ostatními výsledky získanými z odlišných instrumentálních technik. Možných konzultací bylo studentkou během experimentální činnosti a sepisování BP využíváno v plné míře, což se projevilo vždy správnou interpretací experimentálních výsledků. Z pohledu vedoucího byly získány velmi hodnotné experimentální výsledky, které budou sloužit jako základ pro další výzkum na FCH zvláště pak v rámci biokoloidní skupiny BioKol a rovněž pro další navazující práce. Předložená bakalářská práce dle názoru vedoucího bezesporu splnila cíle, které byly vytyčeny v zadání, proto ji navrhuji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Bakalářská práce se zabývá frakcionací huminových a fulvinových kyselin využitím chromatografie na tenké vrstvě (TLC). Jedná se o slibnou a současně jednoduchou metodu, která může přinést nové poznatky v oblasti charakterizace huminových látek. Je s podivem, že využití této metody v charakterizaci huminových látek nebyla doposud věnována náležitá pozornost, jak dokládá literární rešerše. Autorka prokázala velmi kvalitní přehled v daném oboru, který svědčí o jejím pečlivém přístupu k tématu. Nic na tom nemění drobné překlepy a občas stylisticky neupravené věty. Oceňuji také vytvořený Seznam použitých symbolů, třebaže není zcela úplný (např. schází hDOM, Rf). Experimentální část a interpretace výsledků je velmi kvalitně zpracovaná. Zvláště velmi důsledná je analýza pásů FTIR spekter. Přesto k rozvržení experimentů mám připomínky. Je škoda, že autorka neprovedla analýzu frakcí ve vodném prostředí (předpokládám, že by byly rozpustné v alkalickém prostředí), aby výsledky mohly být porovnány s huminovými a fulvinovými kyselinami před frakcionací. Nebo mohly být charakterizované huminové látky v methanolu (UV-Vis parametry, EEM), aby mohlo být provedeno odpovídající porovnání s jednotlivými frakcemi. Autorka aplikovala několik absorpčních parametrů, které jsou však ověřené pro vodné prostředí. V organickém prostředí se uplatňují jiné interakce, které mohou význam parametrů a jejich interpretaci zkreslit. Třebaže výsledky autorky tomu nenasvědčují, obezřetnost by byla na místě, a bylo by vhodné toto v textu zmínit. Rovněž obdržená maxima EEM frakcí jsou srovnávána s těmi z literatury, která byla popsána ve vodném prostředí. Na základě hodnoty retenčního neboli retardačního faktoru autorka uvádí, že některé frakce mohou mít podobné fyzikálně-chemické vlastnosti. Bohužel, v diskuzi se nepokouší tuto domněnku rozvést (např. podobnost UV-Vis parametrů). Celkově práce působí velmi dobře a navzdory zmíněným výhradám se domnívám, že práce je velmi kvalitně zpracovaná. Cíle byly zcela splněny a bakalářskou práci lze považovat za doklad slibné metody pro charakterizaci huminových látek.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A |
eVSKP id 123843