BUBA, O. Praktické testování metod analýzy spolehlivosti v konkrétních obvodových aplikacích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student měl za úkol seznámit se s typickými metodami používanými k vyhodnocování selhání v elektronických obvodech bez nutnosti měření na vnitřních uzlech struktury, tedy pouze z vnějších projevů. Neměl tedy vyvíjet nic nového, ale jen prostudovat, vyzkoušet prakticky (pokud možno a pokud to dává smysl) a zhodnotit známé principy pro další práci (téma budoucí laboratorní úlohy nebo možné budoucí spolupráce pracoviště s průmyslovým partnerem). V praktické části práce měl vytvořit obvody, na kterých by záměrným zásahem bylo možno chybové scénáře vytvořit a vyhodnocovat typické případy možných selhání. Student sestrojil jako příklad diferenční zesilovač, kde otestoval poruchové scénáře pro těžké chyby (50% změna hodnoty sledovaných parametrů) a vytvořil slovníky chyb/selhání pro DC, AC a časovou oblast analýzy obvodu. Zde chybí logické odůvodnění, proč nebyly v tomto konkrétním případě sledovány a vyhodnocovány i fatální a lehké chyby. Čtenář tak může nabýt dojmu, že uvedené testovací metody jsou vhodné pouze pro vyhodnocování těžkých chyb (výrazné vybočení z tolerance). Student měl své experimenty provázat (pokud možno) s metodami popsaných v kapitole 3 či odůvodnit jejich nevhodnost pro zamýšlené jednoduché experimenty. Po prostudování prakticky zaměřené kapitoly 4 však není jasné, co vlastně lze/nezle použít (a proč) a návaznost na teorii se vytrácí. Student evaluoval výsledky v DC, AC a časové oblasti a stanovil, že nejvýhodnější je použít DC. Přestože byl vyroben pouze jeden přípravek (z několika předpokládaných), mám za to, že by s ním šlo vyzkoušet více ze zmíněných a vhodných metod a následně je porovnat. Závěrem by bylo vhodné umístit tabulku s porovnáním metod (náročnost vyhodnocení, počet sledovaných parametrů, náročnost na měření a měřící/testovací pracoviště, atd.). Jak sám student i několikrát naznačil, není zadání práce zcela splněno. Intepretace parametrů (zisk, rozkmit napětí, atd.) bipolárního dif. stupně by měla být v návrhu uvedena, podobně důvod výběru zrovna 60 běhů Monte Carlo na str. 33, atd. Mnoho dalších věcí není v práci řádně zdůvodněno. Proč jsou zapojeny do bází tranzistorů dif. páru sériové rezistory? Co znamená „posun napětí“ v tab. 4.4? Není zmíněno, jaké typy OZ byly použity v obr. 4.6. Buzení impulzním signálem by mělo být testováno pro nějaký konkrétní zisk, kdy ještě nepůjde výstup do saturace. V důsledku chvatu před odevzdáním je zde velké množství gramatických chyb a překlepů a mnoho nekvalitních/nečitelných obrázků. V obr. 40 jsou chybné jednotky (mV - V). Výsledky simulací, teoretických předpokladů a měření měly být uvedeny v jednom grafu (např. obr. 4.7 a 4.8) pro snadné porovnání. Některé reference nejsou uváděny dle normy. Student nějakou část práce odvedl, pracoval samostatně (max. 2 konzultace za semestr), ale závěrečná zpráva měla být lépe formulována a doplněny chybějící informace. Její využití pro další práci je diskutabilní. Věřím, že mnoha popsaným problémům by se předešlo, ale nedostal jsem příležitost práci přečíst před termínem odevzdání a na problémy upozornit.
viz posudek v pdf
eVSKP id 93424