DAREBNÝ, T. Návrh fotovoltaického systému rodinného domu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Úkolem studenta bylo prostudovat teorií fotovoltaických článků, modulů a možnosti instalace fotovoltaických systémů. Stěžejním cílem práce bylo za pomocí vhodných simulačních programů navrhnout fotovoltaický systém rodinného domu a vyhodnotit návratnost počáteční investice vzhledem k současným dotačním programům na obnovitelné zdroje. Řešitel přistupoval k práci zodpovědně a samostatně. Na konzultace chodil vždy připraven s viditelným zájmem o zpracovávanou problematiku. V práci se místy vyskytují nepřesnosti a stylistické chyby. Neuškodilo by finální verzi konzultovat s větším časovým předstihem. Text je nicméně v dostatečné míře přehledný a logicky uspořádaný. Grafická stránka práce je na dobré úrovni. V průběhu realizace diplomové práce student prokázal, že je schopen samostatné činnosti technického charakteru a zároveň splnil požadované zadání. Práci doporučuji k obhajobě s výslednou známkou C, 78 bodů.
Diplomová práce pana Bc. Tomáše Darebného se věnuje návrhu fotovoltaického systému realizovaného na novostavbě rodinného domu situovaného v Kutné Hoře. Teoretickou část student rozdělil do dvou částí. V první s názvem „Fotovoltaika“, se pan Darebný věnuje základům týkající se fotovoltaiky. Kapitola začíná vysvětlením fotoelektrického jevu a popisem slunečního záření. Dále se zabývá principem FV článků, jeho elektrickými parametry a výrobním procesem křemíkových monokrystalických a multikrystalických článků. Autor také popisuje strukturu složení FV modulů a jejich možném upevnění na různé tvary střech rodinných domů. V závěru první části se věnuje zapojení dnes používaných FV systémů a popisu parametrů střídače. V druhé, o poznání kratší části, s poněkud neúplným názvem OZE se student zabývá dotačním programem Nová zelená úsporám a uvádí informace týkající se financování realizace FV systému na rodinný dům. Praktická část začíná popisem řešeného objektu doplněného katastrální mapou domu z důvodu orientace a pohledem na jižní stěnu domu, kde je realizována střešní instalace FV modulů. Při návrhu student volí dvě možnosti zapojení FV systémů. Zapojení GRID – ON využívající prodej přebývající el. energie do distribuční sítě a hybridní systém s ukládáním energie do akumulátoru. Pro realizaci obou FV systémů autor používá několik simulačních a návrhových programů. Možnosti programů jsou bohužel omezeny studentskými nebo online verzemi, na co ostatně student v praktické části upozorňuje. Praktická část z větší části sestává z výstupů ze simulačních programů, jako např. výroba a spotřeba elektrické energie v jednotlivých měsících. Získaná data studentovi slouží k výpočtu návratnosti obou zvolených FV systémů. K předkládané práci mám několik připomínek. V teoretické části jsou zbytečně rozsáhle popisovány kapitoly týkající se vlastností FV článků a konstrukcí FV modulů. Naopak mi zde schází podrobněji rozepsaná problematika instalace FV systému na rodinný dům a také nastínění možných řešení pro maximální čerpání z programu Nová zelená úsporám. V textu chybí místy citace, např. v bodech, kde autor udává konkrétní hodnoty účinností monokrystalických a multikrystalických FV článků. Rovněž by neškodilo čerpat z většího počtu zahraničních zdrojů. V kapitole zabývající se finanční návratností jsem nenalezl příklad výpočtu. Pozastavil bych se zejména nad výpočtem návratnosti FV systému v zapojení GRID – ON, kde studentovi práce vyšla doba návratnosti na 33 let. Tato hodnota je diskutabilní. Z formálního hlediska je v textu několik překlepů, špatně skloňovaných slov a chybějících spojek v souvětích. V diplomové práci se objevují slova, které se z mého pohledu zejména do technických prací moc nehodí, cituji: „Fyzikálně se fotoelektrický jev podařilo popsat až v roce 1905 Albertu Einsteinovi, za což byl také ověnčen Nobelovou cenou.“ K uvedené práci mám další následující věcné a formální připomínky, na které jsem nucen jako oponent upozornit: • pro symbol součinu se výhradně používá tečka, nikoli hvězdička, • v některých případech chybí mezera mezi hodnotou a jednotkou, • obrázek č. 37 je nutné přeložit do češtiny, • ve vzorci 3 jsou špatně naformátované jednotky a naopak v mnoha případech nejsou symboly proměnných značeny kurzívou. Zadání diplomové práce bylo i přes uvedené nedostatky splněno a předloženou práci pana Tomáše Darebného doporučuji k obhajobě s výslednou známkou C, 74b.
eVSKP id 103433