PEŠEK, L. Vliv mnohonásobného cyklického zatěžování na vlastnosti obyčejného betonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. 2023.
Posudky
Posudek vedoucího
Kocáb, Dalibor
Navrhovaná známka
E
Posudek oponenta
Topolář, Libor
Navrhovaná známka
E
Otázky
Strana 54: „…pomocí rezonanční metody, kdy se mechanickým úderem rázového kladívka
rozkmitá amplituda zkušebního tělesa na pružné podložce.“ To je další nevhodná formulace.
Co se tedy rozkmitá po úderu kladívka?
Autor na straně 15 píše: „Pro vlastní hydratační proces je potřeba cca 19-25 % vody
z hmotnosti cementu.“ Což je vodní součinitel 0,19-0,25. V grafu níže začíná hodnota
vodního součinitele na hodnotě 0,25. Autor pak opět píše: „V praxi se uvažuje s množstvím
vody odpovídajícímu vodnímu součiniteli v rozmezí 0,35-0,80.“ Kde je tedy pravda?
V Tab. 10 se zdá, že v případě tělesa MPZ-7, kdy lis nedokončil 5000 cyklů, tak i
zjištěné hodnoty neodpovídají ostatním tělesům. Vliv tělesa MPZ-7 se pak ukazuje v
grafu na Obr. 30, kdy oproti klesajícímu trendu se najednou hodnota statického modulu
pružnosti pro 3000 a 5000 cyklů zvětší. Myslím si, že v případě důkladnější analýzy
by tato situace nenastala. Nebo máte pro tuto změnu nějaké vysvětlení?
Na straně 32 autor píše: „s rostoucím vodním součinitelem w/c se Poissonovo číslo
zvyšuje. To je částečně zapříčiněno Poissonově N/mm2 číslem vody které je 0,5...“
ale ve vyzrálém betonu v suchém stavu, ve kterém bylo zatěžování prováděno, už volná
voda není. Navíc mám pocit, že v autor v jedné myšlence smíchal dohromady čerstvý
beton s betonem ztvrdlým. Tuším, že důvodem bude hlavně vyšší pórovitost, což i autor
na okraj uvádí.
Jak to tedy je?