ŠEPTUN, R. Systém pro optické měření otoku končetiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student se ve své práci zabýval optickým měřením otoku končetiny. Student k práci přistupoval s nízkou aktivitou, kdy se tato aktivita začala zvyšovat až s blížícím se termínem odevzdání. Pro snímání otoku končetiny navrhl a sestavil prototyp pozičního systému. Tento poziční systém používá kameru, která snímá pod různými úhly objekt. Na základě znalosti akvizičních parametrů je možné rekonstruovat skenovaný objekt. Student pro detekci významných bodů v obraze volil různé detektory jako je SIFT, SURF popřípadě Harrisův detektor. To se ukázalo jako nevhodné, protože samotná končetina/prst neobsahuje dost významných bodů. To student vyřešil obvazovým návlekem, díky kterému se vytvoří více významných bodů. Tady se nabízí lepší řešení ve využití kontrastního pozadí a tím snadné segmentaci končetiny ve skenu. Pak lze snadno detekovat okraj končetiny a tento okraj použít jako sadu významných bodů, které se použijí pro rekonstrukci 3D objektu. Vzhledem k časové tísni tohle již nebylo možné realizovat. I přes uvedené výtky lze zadání práce považovat za z větší části splněné, a tak navrhuji hodnocení 60/E.
Diplomová práce se zabývá návrhem, konstrukcí a programovým řešením systému pro optické měření otoku horních končetin. V první části je rozebrána problematika vzniku otoků končetin. Dále jsou velmi stručně řešeny hardwarové možnosti konstrukce systému akvizice obrazových dat a metodiky jejich softwarového zpracování. V praktické části je řešena volba hardwarových a softwarových prvků, konstrukce zařízení, kalibrace kamerového systému a algoritmus pro rekonstrukci povrchu pomocí detekce, korespondence a triangulace význačných bodů. Poslední část práce je složena z výsledků a jejich diskuze. Po formální stránce práce trpí řadou nedostatků a z hlediska diplomové práce je podprůměrná. Řazení kapitol a podkapitol není příliš přehledné, některé podkapitoly obsahují pouze tři věty bez významné informační náplně. Práce nedodržuje základní pravidla zápisu matematických výrazů (symbol matice, vektoru), některé proměnné nejsou v textu popsány, je zaměňován symbol konvoluce a násobení. Kvalita některých použitých obrázků (Obr. 1, 8, 18, 19, 20) je nízká, rovnice nevyjímaje. Jsou použity nevhodné nebo žádné popisy obrázků (Obr. 3, Obr. 10), chybí popisy os v grafech (Obr. 31, 32, 33, 34, 35), atd. Řazení citací v seznamu literatury a používání v textu je nepochopitelné a nepřehledné. Některé odstavce, tvrzení (např. metoda SURF na str. 16-17, rovnice 3, 4, 5, 6) nebo obrázky (Obr. 16) postrádají citaci i přes to, že byly převzaty. Práce celkově trpí řadou překlepů, vynechaných slov, nepřesných formulací, nestandardních odkazů na obrázky, nevysvětlených zkratek (UZV, CT, MRI, SIFT, GUI, AMK) a dalších drobných nedostatků. Závažným nedostatkem je téměř přesná kopie textů z kapitol 1.1 a 1.2 z online zdroje wikiskripta.eu, dokonce bez citace na tento zdroj. Postrádám informace o konstrukčních materiálech a konstrukčním řešení zařízení (vzdálenost kamery od snímaného objektu, připevnění pohonné jednotky na posuvné rameno, a další). Vzhledem k pravděpodobné nedostupnosti podrobností o kameře, jako jsou vlastnosti čočky, ohnisková vzdálenost, velikost čipu, typ komprese apod., by bylo vhodné zmínit alespoň změřitelné údaje jako hmotnost kamery, přítomnost automatického zaostření a minimální vzdálenost možného zaostření. Zcela postrádám parametry napájecího zdroje. Chybí také seznam prvků, ze kterých byla prováděna volba jednotlivých součástí, včetně jejich parametrů a zdůvodnění výběru. Softwarové řešení počínaje ovládáním krokového motoru, kalibrací kamerového systému a sběru obrazových dat, přes detekci význačných bodů, jejich párování až po triangulaci do 3D prostoru a vizualizaci bylo kompletně realizováno pomocí funkcí dostupných a popsaných v toolboxech Matlabu. Z práce není jasné, zda všem použitým metodám student dostatečně rozumí; jejich popis v teoretické části je velmi strohý a nepřesný, zejména princip triangulace bodů není popsán téměř vůbec. V práci bylo nad rámec vytvořeno grafické rozhraní. Postrádám jakékoliv objektivní zhodnocení (například na umělých objektech známých tvarů, se známým počtem význačných bodů, apod.). Jediné subjektivní hodnocení není možné provést z důvodů různě orientovaných a nepopsaných os v obrázcích 31 až 35 a neznámých rozměrů snímaného objektu. Dále postrádám výpočet alespoň velikosti povrchu interpolovaného mezi získané body, který by mohl být dobrým kritériem pro objektivní hodnocení, a také by práci posunul o krok blíže k původnímu aplikačnímu záměru měření otoků. Jako nevýhodu vidím možný vznik chyb způsobený pouze snímáním objektu ze 180 stupňů a výsledky pouze z jednoho měření. Závěrem práce student diskutuje problémy a nedostatky navrženého řešení a navrhuje některá možná řešení a zlepšení. Zadání práce považuje z velké míry splněné, avšak k bodu 3 postrádám alespoň návrh výpočtu povrchu snímaného objektu interpolovaného se získaných bodů. Dále postrádám návrh řešení, které by umožnilo snímání větší části horní končetiny. Problém vidím zejména v dlouhé době snímání (5 minut), a s tím spojenou nestacionaritou scény, která není nijak řešena. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm E (55 bodů)?
eVSKP id 102399