KLOUČEK, M. Návrh projektu v podniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2021.
Teoretickou část autor zpracoval s omezenými zdroji literatury a zůstává pouze u nástrojů řízení projektů jak si vytyčil v cíli práce. Analytická část postrádá propojení na zdroje informací. Samotná SWOT analýza je uchopena velmi nešikovně. Stávající i navržený proces mohl být kvantifikován. Návrhová část postupuje podle nejlepších praktik řízení projektů a vychází z teoretické části práce. Aplikace nástrojů projektového řízení však není zpracována do adekvátní úrovně ve vztahu k velikosti projektu a samotný návrh považuji za zpracovaný na uspokojivé úrovni. Pro případnou realizaci bude potřeba zpracovat plán do větší úrovně detailu. Práce splňuje požadavky kladené na závěrečnou práci a proto ji doporučuji k obhajobě. Otázka k obhajobě: Považujete Vámi navržené hodnocení rizik vhodné s ohledem na výstupy, které tato analýza poskytla?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Praktická využitelnost výsledků | E | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | D |
Prakticky orientované téma „Návrh projektu v podniku“ se zaměřuje na zcela konkrétní kroky výstavby a vybavení haly. Autor s využitím prostředků projektového řízení předkládá základní manažerský pohled na návrh řešení projektu stavebně-technického charakteru. Na druhou stranu specifičnost zaměření závěrečné práce, stejně jako zaměření studovaného oboru neumožňuje tolik důležitou úroveň podrobnosti, která by pro organizaci stavebně-technického charakteru projektu byla více než žádoucí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | C | Přestože autor v kap. 1.3.1 Identifikace projektu vysvětluje hlavní atributy projektu (tzn. výstup, cíl, přínos atp.), stěží lze formulovanému cíli bakalářské práce (BP) přiřadit jednotlivé SMART atributy. Na druhou stranu kap. 3.1 Stavení cíle již obsahuje rozpracování cíle v souladu s požadavky metodiky SMART. Úroveň splnění cílů BP je vzhledem k interdisciplinaritě zadání BP nevyvážená, což je dáno zvládnutím obvyklého manažerského pohledu projektového řízení, bez naznačení způsobu vyhotovení výběru technického vybavení či naznačení rozpracovanosti stavebně technických parametrů projektu. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | Autor v BP vhodně kombinuje metody řízení kvality, procesního managementu, projektového řízení, ale částečně i základní manažerské přístupy, které tvoří hlavní část studovaného bakalářského programu, avšak jejich kvalitativní úroveň vyhotovení je sporná. Zatímco i přes dílčí odchylku od standardní strukturalizace Ishikawa diagramu lze jeho vyhotovení, stejně jako vyhotovení procesních modelů (autorem nazývané procesní mapy) či výstupů projektového řízení (např. Identifikační listina projektu, Logický rámec projektu atp.) akceptovat, základní vyhotovení SWOT analýzy v základním manažersko-marketingovém pojetí obstojí s velkými obtížemi. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | Oblast projektového řízení je poměrně náročnou oblastí, která v řadě aspektů velmi často přesahuje individuální možnosti jednoho člověka. I když v některých částech BP (viz kap. 2. Analýza problému a současné situace, resp. 3. Vlastní návrhy řešení) se autor dopouští značného zjednodušení, návrhová část je zpracována systematicky, plně v souladu se zásadami a principy projektové řízení, čímž autor prokázal aplikační schopnost zásad projektového řízení. | |
| Praktická využitelnost výsledků | D | Praktická využitelnost výsledků BP je pouze na základní manažerské úrovni, neboť autor veškeré dílčí (konkrétní) kroky s ohledem na jejich specifičnost a náročnost nezahrnuje do řešení BP. Obdobně za limitem možností je kap. 3.3 Organizační struktura projektu, resp. kap 3.7 Časový harmonogram projektu, kde autor nesrozumitelně zmiňuje a znázorňuje (obr. Č. 7) paralelnost jednotlivých etap projektu. V ostatních částech návrhové části BP autor rozpracovává jak analýzu zainteresovaných stran (viz kap. 3.4 Analýza zainteresovaných stran), tak i analýzu rizik (viz kap. 3.5 Analýza rizik), ve kterých je zřetelný autorův zájem o vybranou oblast. Naopak v oblasti návrhu technologie autor jednoznačně doporučuje konkrétní zařízení na tisk, kterému však chybí úvodní specifikace požadovaných vlastností, stejně jako odpovídající průzkum trhu. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Struktura práce je na standardní úrovni s akceptovatelnou úrovní rozsahu formálních či stylistických nedostatků (zej. Čitelnost grafických znázornění; ustálenost a dodržování standardů pro umístění názvů grafických součástí práce atp.). Drobné výhrady lze formulovat k správnosti použité terminologie (např. procesní mapa) či odborné jazykové úrovni. | |
| Práce s informačními zdroji | C | V BP je použito celkem 16 informačních zdrojů (6 internetových informačních zdrojů), které jsou až na 2 výjimky v českém jazyce. V případě práce s informačními zdroji autor mohl být důslednější při dodržování základních standardů citační práce zejména u interních informačních zdrojů. |
eVSKP id 134883