ANISIMOV, V. Vývoj a testovaní malého kotlového výměníků z PEEK materiálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Astrouski, Ilja

Student splnil cíle práce a dosažené výsledky jsou uspokojivé. Při psaní prací student mněl problém dodržet stanovený harmonogram, čímž si dokončení prací zkomplikoval. Jednotlivé kapitoly nejsou zpracované na stejné úrovni – viz hodnocení jednotlivých kapitol níže: PEEK materiál - velmi dobře B Teorie výměníků tepla – dobře C Přehled plastových kotlových tepelných výměníků - uspokojivě D Návrh výměníku a výpočty – velmi dobře B Výroba součástí a kompletace výměníku tepla - dobře C Měření – dobře C ZÁVĚR - uspokojivě D Teplotni vypocet tepelneho vymeniku a vyhodnoceni dat v excel – velmi dobře B 3D model vymeniku, vykresy - uspokojivě D

Posudek oponenta

Raudenský, Miroslav

První kapitola o PEEK materiálu poskytuje přehledné informace o tomto materiálu v přiměřeném rozsahu. Druhá kapitola k teorii výměníků tepla obsahuje velmi obecné informace jak o různých typech výměníků, tak i poměrně rozsáhlou část obecně o přenosu tepla. Triviální závěry o vedení tepla rovinnou a válcovou stěno by nemusely být v práci tak obšírně rozebírány. Naopak bych uvítal víc informací o kotlových výměnících tepla, na které je práce zaměřená. Část 2.2.3 o radiaci asi není pro obsah práce podstatná. Naopak část 2.3 je velmi důležitá a je dobře zpracovaná. Kapitoly 3 a 4 jsou dobře a přehledně zpracované. Část 4.3.2 o korekčních koeficientech je poměrně rozsáhlá a je vysvětleno jak konstrukční a technologický návrh restovaného výměníku umožnil eliminaci nutnosti používat některé korekční faktory. Výsledky uvedené v tabulkách 8 a 9 by si zasloužily komentář v textu. Výpočetní vztahy uvedené v kapitole 4 pro tlakové ztráty a součinitele přestupu tepla jsou velmi náročné a souhlasím s tím, že není vhodné u všech použitých vztahů uvádět numerické hodnoty, které byly použity při výpočtech. Navíc jsou výpočty uváděny pro řadu průtoků výměníkem. Všechna tato data jsou uvedena v XLSX souboru, který je přílohou práce. Přesto bych uvítal v kapitole 4 krátkou souhrnnou informaci o použitých parametrech výpočtů. Například informaci o velikosti Reynoldsova čísla a o rychlostech proudění při zkoumaných průtocích, nebo informaci o použitých konstantních nebo proměnných viskozitách kapaliny. Pátá kapitola o výrobě a kompletaci je popsána přehledně a je dobře obrazově dokumentována. Kapitola 6, Měření, je zpracována přehledně a to jak z pohledu popisu měření, tak prezentace výsledků a srovnání naměřených výsledků. Na komentovaných grafech jsou názorně ukázány výsledky měření a jejich srovnání s vypočtenými predikcemi parametrů. Závěr je stručný a přehledný. V seznamu symbolů a zkratek se zdaleka nevyskytují všechny symboly použité v práci. U některých rovnic tak chybí vysvětlení, co se jednotlivými symboly míní. Závěr k hodnocení Za nejhodnotnější část práce považuji kapitoly 5 a 6, kde jsou uvedeny nové výsledky získané měřením pro navržený malý kotlový výměník. Data jsou unikátní v tom, že celá konstrukce byla provedena z polymerního PEEK materiálu. Velmi zajímavé je srovnání výsledků měření (jak z pohledu přenosu tepla, tak z pohledu tlakových ztrát) s výsledky vypočtenými numericky s využitím metod používaných pro kotlové výměníky. Je překvapivé, jak relativně malých rozdílů mezi výpočtem a měřením bylo dosaženo zejména na straně tlakových ztrát. Je to překvapivé zejména proto, že běžné kotlové výměníky jsou vyráběny ze zcela jiných materiálů a jejich velikosti jsou většinou řádově větší. Tyto výsledky by si zasloužily publikování v odborné literatuře. Autorovi předložené práce je možné vytknout formální nedostatky, jak z hlediska některých formulací textu, uspořádání textu a obrázků vedoucí k prázdným místům na některých stranách a chybějícím popisu některých veličin zejména u komplikovaným rovnic. Poznámky pod čarou Při čtení práce jsem si poznačil několik poznámek k formální stránce, případně k nejasnostem v textu. Některé poznámky uvádím dále, není však potřebné na ně reagovat při obhajobě. Otázky k obhajobě jsou uvedeny zvlášť. Text je z velké části psán v budoucím čase (snad jen mimo závěru) což je neobvyklé a vypadá to jako by se jednalo o plánování prací. Srozumitelnosti textu by vyhovovalo požití času přítomného a minulého. Tabulka 5 – hodil by se komentář vysvětlující, co je míněno změnou hmotnosti a co je míněno „zachováním“ meze kluzu. Poměrně rozsáhlá část práce je věnována regeneračním typům výměníku. Přitom práce je zaměřena na kotlový výměník. Například obrázek 4 asi nemá k tématu práce žádnou vazbu. Podobně kapitola 2.1.1.3 nemá asi vazbu k zadání práce. V práci jsou číslovány zvlášť obrázky a zvlášť grafy. Je to neobvyklé a nepřispívá to k přehlednosti práce, i když to není možné označit za chybu. Za obvyklé považuji, že jsou všechno tyto objekty označeny jako Obr. U obrázku 13 je použito kótování, které se používá spíš ve stavebnictví. Grafická úprava, by mohla někdy eliminovat zčásti prázdné stránky úpravou předchozího textu, případně přeformátováním velikosti obrázků. Některé jednoduché obrázky by nemusely být převzaté z literatury. Mohlo by pak být použité jednodušší označování veličin, například Obr. 21. Bylo by provést jazykovou korekci, aby byly upraveny obraty typu: „ data se ukládaly“, „metodu považuju za vhodnou“, „tělesa odrazují záření“ nebo „na výrobu plastových výměníků se utrácí míň energie“. Také je v technické textu vhodnější používat pasivní tvary jako například „výpočty byly provedeny“ a ne tvary typu „výpočty se prováděly“,

eVSKP id 138876