BAČA, M. Digitální prostorový termostat ovládaný přes internet [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Úvodní teoretické části práce o měření teploty, možnostech regulace a popis funkce termostatu jsou zpracovány obstojně. Student však neúměrně rozsáhle popisuje nedůležitá témata, např. se na pěti stranách věnuje popisu fungování internetu. Celkově je rozsah práce těsně pod doporučeným a tato skutečnost nebyla konzultována. Vlastní popis realizace hardwaru i softwaru je velice strohý. Student měl na vypracování práce rok navíc z důvodů rozvolnění. Při konzultacích slovně informoval o svém postupu, který považoval za bezproblémový. Jako nejzávažnější problém považuji fakt, že mi jako vedoucímu práce nebyl fyzicky předveden finální a tedy funkční vytvořený hardware, nebyl mi předveden ani webový server realizující komunikaci se zařízením. Nebylo tedy nijak možné ověřit praktické splnění zadání. Funkční výbava termostatu je dle popsaných parametrů velmi slabá. Termostat v podstatě pouze spíná nebo rozpíná běh kotle dle nastavené teploty a venkovní teplota má pouze funkci jakési kompenzace nastavené teploty. Ústně bylo přitom dohodnuto vytvoření např. programových funkcí pro nastavení aktivního režimu v různých dnech během týdne. V práci úplně chybí kapitola věnovaná testování zařízení. Nebyla tedy zřejmě ověřena celková funkčnost, správnost měření ani spolehlivost. Student v závěru pouze konstatuje, že komunikace probíhala bezchybně. Své hodnocení podmiňuji předvedením funkčního přípravku.
Student měl za úkol navrhnout a sestavit systém pro bezdrátové spínání kotle rozhodující se na základě vnitřní a venkovní teploty. Správa systému měla být dostupná přes internet. Diplomant zpracoval problematiku měření teploty, způsobů regulace a druhů prostorových termostatů. Identifikoval nezbytné části systému a našel pro ně vhodná technická řešení. Pro periferní části, jako je bezdrátová komunikace, měření teploty, případně web server, použil hotová řešení založená na modulech s odpovídajícím komunikačním rozhraním. Blokové rozdělení a obecně i zvolenou součástkovou základnu považuji za správnou. Rovněž řídicí obvod hlavní jednotky s 16 kB FLASH je při správné optimalizaci kódu a vhodně sestaveném programu pro danou funkcionalitu zcela dostačující. Účinkem se však minula kapitola 7.1 bateriově napájené venkovní jednotky, která řeší úsporu několika miliampér přepnutím řídicího obvodu do úsporného režimu, přičemž podle schématu jsou zde diody LED bez předřadného rezistoru, z nichž jedna trvale svítí. Zdrojový kód je nekomentovaný a plně nepostihuje očekávanou funkcionalitu. Chybové stavy nejsou ošetřeny. Byl nalezen i případ kódu označovaný jako souběh (race condition). Zadání nelze považovat za zcela splněné, co se do konečné funkcionality jednotek týče. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Některé obrázky však jsou nečitelné (obr 2.2, 5.4, 5.5), nesedí odkaz z textu (obr 8.2) a jinde je rozhozené formátování (str. 20). V kapitole 4.5 jsou některá tvrzení nepřesná a bohužel bez uvedení zdroje. Schémata jsou uvedena bez popisu hodnot součástek a absentuje i jejich rozpiska.
eVSKP id 65910