NĚMEČKOVÁ, L. Vývoj a optimalizace stabilní receptury opalovacího prostředku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.

Posudek vedoucího

Pekař, Miloslav

Studentka samostatně a systematicky plnila zadané úkoly, s její prací jsem byl spokojen.

Posudek oponenta

Pávek, Stanislav

Otázka ohledně typu emulze vyvíjeného přípravku : Pro experimentální zahájení vývoje receptur emulzních kosmetických přípravků je stěžejní rozhodnutí, zda formulovat emulzi typu olej ve vodě (O/V) nebo voda v oleji (V/O). Od toho se během vývoje odvíjí výběr emulgátorového systému a následně hrubý návrh složení obou fází. Obě varianty mají řadu výhod i nevýhod a vývojář svůj návrh posuzuje z hlediska funkčnosti, senzorických vlastností, časové a mikrobiologické stability, spotřebitelských preferencí a ceny. V kap. 3.2.3.3 je uvedeno, že vyvíjena byla emulze typu V/O, tomu však neodpovídá hydrofilní charakter použitého emulgátoru a nepřítomnost složky iontové povahy v receptuře (nejčastěji hořečnaté soli) stabilizující V/O emulze. Rovněž měření pH a způsob jeho úpravy uvedený v kap. 4.2 a 4.3 je spíše charakteristický pro O/V emulze, v případě V/O emulzí jsou obě techniky složitější a musely by být detailněji rozvedeny. Souhrnné hodnocení a připomínky : Předložená bakalářská práce nabízí kosmetologicky zajímavé a kvalitní řešení přípravku určeného pro ochranu pleti před slunečním zářením. Vedle kombinace UVA a UVB filtrů umístěných do spojité i dispergované fáze obsahuje emulze biologicky aktivní složky napomáhající pokožce čelit UV-indukovanému stresu. Řešení je plně v intencích zadání a nadto bylo úspěšně dovedeno do stadia komerční výroby. Členění práce je standardní. Teoretická část je přiměřeně obsáhlá, ikdyž ojediněle obsahuje pasáže (např. kap. 2.4 a 2.8) související s řešením pouze okrajově. Naopak by bylo vhodné zmínit se o teorii HLB (hydrophilic-lipophilic balance), jejíž znalost je přínosná pro formulování stabilních emulzních systémů. Na tomto místě je však nutno podotknout, že teorie je aplikovatelná zejména na širokou škálu ethoxylovaných emulgátorů, přičemž nemusí ideálně platit pro emulze na bázi moderních "PEG-free" emulgátorů, mezi něž patří emulgátor použitý v řešení. Na pravou míru je vhodné uvést informaci v kap. 2.6 o látkách obecně povolených pro formulaci kosmetických přípravků, kdy existence pozitivního seznamu mi není známa, a seznam není ani v literatuře (1, 2, 3, vyhl. 26/2001 Sb.), na kterou je odkazováno. Pozitivně jsou vyjmenovány pouze povolené sloučeniny v regulovaných kategoriích složek, tj. v kategorii barviv, konzervačních látek a UV filtrů. Neregulované a nezakázané látky se mohou používat neomezeně, resp. v "rozumných" koncentracích, vlastnosti finálního přípravku však nesmí být v rozporu s platnou legislativou. Na trh je ročně uváděno několik desítek nových látek, ty neregulované výrobci pouze přihlašují k registraci, a to víceméně dobrovolně za účelem přiřazení INCI názvu. Experimentální část práce místy obsahem i stylisticky připomíná teoretickou část, volil bych důslednější oddělení informací nepodstatných pro experiment a jejich přesun do teoretické části, ale to je pouze subjektivní názor. Charakteristiky několika použitých komponent jsou zatíženy nepřesnostmi, které ale na kvalitu řešení nemají vliv : Cyklomethikony jsou těkavé, bezprostředně po aplikaci na pokožku se odpařují a nemohou tedy vytvářet film zlepšující voděodolnost přípravku, glycerin se jako modifikátor viskozity pro malý efekt nepoužívá (v běžně užívaných koncentracích ovlivňuje viskozitu emulzí nepatrně), a ze směsi látek v kap. 3.2.3.4 se uvádí v souvislosti s tvorbu melaninu pouze tyrosin jakožto jeho prekurzor. K návrhu formulace v kap. 3.3 postrádám informaci, jak se k procentuálnímu zastoupení jednotlivých skupin složek v tab. 3 dospělo. Zatímco podklady shromážděné v kap.3.2 jsou dostatečné pro návrh kvalitativního složení (levá část tabulky), při návrhu pravé části tabulky se standardně vychází z rámcových receptur doporučených výrobcem emulgátoru, přičemž pro jakékoliv úpravy jsou zapotřebí zkušenosti s formulacemi emulzních receptur. Výsledková část je velice strohá a uvádí pouze finální řešení. To je popsáno velmi podrobně a způsobem postačujícím k zahájení komerční výroby. Na hodnocení této části má negativní vliv absence popisu jakéhokoliv vývojového kroku dokladujícího vylepšení nebo optimalizaci výchozího návrhu. Mezi složeními uvedenými v tabulkách 3 a 4 je značný kvalitativní rozdíl a je tedy zřejmé, že během vývoje bylo pravděpodobně získáno velké množství dat vyjadřujících nejrůznější závislosti sledovaných parametrů na procentuálním obsahu klíčových komponent jako jsou emulgátor, karbomer nebo vybrané složky tukové fáze. Porovnání finálního řešení s jedním z vývojových vzorků sice přináší obr. 3-6, práce však neuvádí složení tohoto vzorku a není tedy jasné, jaká změna ve složení vede k nestabilitě přípravku. Výsledky testování termostability dle metodiky uvedené v příloze č.4 nebyly v práci nalezeny. Nezahrnutí dílčích výsledků do práce poskytlo pramálo prostoru pro diskuzi, která tak v textu zcela zanikla. První polovina závěrečné části práce stylisticky připomíná teoretickou část. Název práce zahrnující optimalizaci vyvíjené receptury jde podle mého mínění do značné míry nad rámec zadání. Praktické zkušenosti ukazují, že optimalizace emulzních receptur, nejenom jejich pouhé vylepšení oproti referenčním, obnáší pro výzkumného pracovníka nutnost vykonání početných sérií experimentů, kdy jsou vyhodnocovány dopady kvalitativních i kvantitativních změn v obsahu jednotlivých komponent systematicky prováděných právě za účelem nelezení onoho optima. Vymezení optimalizace nebylo dále upřesněno, mohlo jít nejen o zlepšení stability (skladovací, teplotní nebo mikrobiologické), ale i o ladění senzorických vlastností (např. barvy, konzistence, roztíratelnosti) nebo bezpečnostní charakteristiky přípravku (iritační a senzibilizační potenciál či reakce podmíněné UV zářením). Pro celkové hodnocení práce bylo rozhodující její původní zadání, zároveň však nemohlo být nepřihlédnuto ke zvolenému názvu práce, byť v omezené míře. Přestože o dobré kvalitě řešení vypovídají výsledky testování finální receptury uvedené v přílohách č. 1-3, práci hodnotím jako velmi dobrou. Důvodem je nedostatek dílčích výsledků dokumentujících vylepšování či optimalizaci receptury v několika zvolených parametrech směrem od výchozího stavu k finálnímu řešení.

eVSKP id 10402