STŘECHA, J. Koncentrace magnetického pole v mikroskopickém měřítku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Staňo, Michal

Velkou část semestru se pan Střecha bakalářskému projektu nevěnoval, s prací započal 4 týdny před odevzdáním a text sepisoval na poslední chvíli (některé věci ani nemohly být opraveny). Tyto skutečnosti se značně podepsaly na rozsahu a kvalitě předložené práce. Literární rešerše koncentrátorů magnetického pole je velmi krátká (i v porovnání s jinými částmi) a obsahuje jen pár relevantních zdrojů; stínění magnetického pole není diskutováno. Simulace koncentrátorů pole byly provedeny, ale rozsah by také mohl být větší (jiné geometrie a parametry). Prezentace výsledků a diskuze by si zasloužily mnohem více pozornosti a péče (např. grafy s obtížně čitelnou x osou). Úprava a pravopis tristní. Některé věty nedávají smysl ani z hlediska českého jazyka. V případě zodpovědnějšího přístupu a soustavnější práce zde byl potenciál pro dosažení lepšího hodnocení.

Posudek oponenta

Wojewoda, Ondřej

Bakalářská práce Jana Střechy se zabývá mikromagnetickými simulacemi a návrhem koncentrátorů magnetického pole. Jedná se o aktuální téma, které má relevanci pro výzkum prováděný ve skupině Vojtěcha Uhlíře na CEITECu. Práce se skládá z teoretického úvodu a praktické části. V praktické části autor provedl sérii simulací, kde studoval zesílení magnetického pole pomocí mikro/nano struktur ze slitiny niklu a železa. Autor provedenými simulacemi dokázal splnit zadání bakalářské práce v dostatečném rozsahu. Ovšem stylistická a grafická úprava práce jen stěží dosahuje minimální přijatelné úrovně. Velice špatná úprava a prezentace výsledků ztěžuje pochopení dosažených výsledků. Analýza provedených simulací odpovídá spíše úrovni protokolu než závěrečné práci bakalářského studia. Práce obsahuje méně než 10 citací na odborné články publikované v recenzovaných časopisech, což je pro bakalářskou práci obtížně akceptovatelné. Navíc se v práci s literaturou objevuje spousta chyb a nepřesností. Mnoho tvrzení uvedených v textu by vyžadovalo citaci. Pro představu zde uvádím pár příkladů problematických aspektů posuzované práce: Práce obsahuje spoustu jazykových chyb. Například: „K simulacím se využívá program Mumax3, který pomocí metodou konečných diferencí a diskretizací prostoru na malé kvádry řeší časovou závislost magnetizace.“ „Avšak existují hranice jak moc se dá něco zmenšit a stále si zachovalo svoji funkčnost.“ „Druhá sekce nám přiblíží feromagnetismus jelikož se koncentrátory vyrábějí převážne z feromagnetických látek s velkou permeabilitou.“ „Osmé sekce se zaměří na magnetické koncentrátory, jejich základní princip a popis, a průzkum různých geometrií, které by se mohli vyzkoušet pro koncentrátory.” „V druhé sekci se už řeší přímo simulaci vybraných geometrií, kde první pro kontrolu vyhovujícího nastavení, použijeme tvar okvětního lístku z jiné práce a zkontroluje se zda souhlasí s jejich výsledky.“ „…proto cheme materiály s vysokou susceptibilitou…” Některé tyto chyby úplně znemožňují porozumění dané formulace. Jako například: “Směr spinu elektronu se mění pouze a malý úhel z jednoho bodu k druhému.“ “Když jsou umístěny do externího pole a díky vysoké permeabilitě zesílí hustotu magnetického toku [10].” Autor používá výraz „permalloy NiFe“ kde nepoužívá pro název slitiny Permalloy velké písmeno, a navíc oba výrazy znamenají stejnou věc, a proto je podivné je uvádět takto za sebou. Dokonce se vyskytují i věty s chybějícím slovesem: “Zásadní veličina pro určení jejich účinnosti.” Dále se zde vyskytuje velké množství vágních formulací, (které dle mého názoru nemají místo v bakalářské práci, ovšem někdy se vyskytují v přednáškách nebo knihách seniorních profesorů). Například: „Kdybychom nalezli silný koncentrátor pro malé měřítko, brzy by se tento průlom objevil v praxi, poněvadž pokrok na sebe nenechá čekat.“ „Je alfou a omegou simulací.” „Materiály, které jsou při pokojové teplotě feromagnetické jsou kovy železo, nikl a kobalt.” – toto implikuje, že se jedná o kompletní výčet magnetických materiálů. „Nyní smíme přejít na praktickou část.“ „Jak už víme, cílem této práce je zkoumat problematiku magnetických koncentrátorů při velikostech menších jak 100 m.“ Dále práce obsahuje nesprávně napsané pojmy, jako například: „Pátá sekce uvede saturizační magnetizaci, která u koncentrátorů hraje zásadní roli.“ Dále jsou použity neuvedené zkratky, jako například: „V šesté sekci se popíše LLG rovnici, která popisuje vývoj magnetizace v čase.“ „Je to GPU-poháněný program na simulování mikromagnetismu.” Dále je zde množství faktických chyb. Například: „Délka vektoru magnetizace je konstanta, a závisí jen na teplotě.“ – Velikost magnetizace závisí i na saturační magnetizaci použitého materiálu. „Spiny elektronů interagují každý s každým, snažící se zarovnat ostatní v jejich směru.“ – Nelze to takto obecně popsat. „Dále existuje LL rovnice, která má podobný tvar se stejnými hodnotami, ale jinými koeficienty. Tyto rovnice jsou si matematický ekvivalentní pro nízká tlumení. LL rovnice je vhodnější na numerické výpočty.“ – Většinou se jako LL rovnice, označuje formulace bez žádného tlumení. Autor má zřejmě na mysli rovnici s tlumícím členem navrhnutým Landauem a Lifshitzem. Chybí zde jakákoliv citace. Typografické chyby, jako například: Nedodržování kurzívy u proměnných. Nedůsledné označování vektorů v textu. Dále se zde vyskytují věty bez jasného podmětu. Například: „Ve feromagnetických materiálech má jejich tvorba a konfigurace, vliv na funkci koncentrátor.“ Věta následovala po nadpisu, ale čtenář by neměl hádat, čeho se přesně týká. Dále chybí řádné popisky všech uvedených panelů v obrázcích. Například Obrázek 4. Obrázek 6 je dokonce rozdělen mezi dvě stránky, a tudíž je téměř nemožné jej správně přečíst. U Obrázku 9 chybí popis toho, co znázorňuje barva v uvedených mapách. Obrázek 10 má nečitelné popisky x-ové osy. I přes mé četné připomínky konstatuji, že dle mého názoru práce dosahuje minimálních požadavků, a tedy ji doporučuji k obhajobě a navrhuji známku E.

eVSKP id 158089