KOCHÁŇ, M. Možnosti vzdělávacích MOOC kurzů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Lošák, Pavel

Student Matouš Kocháň zpracoval diplomovou práci na téma „Možnosti vzdělávacích MOOC kurzů “. Splnění požadavků a cílů práce bylo dosaženo. Postup a rozsah řešení a adekvátnost použitých metod lze hodnotit pouze uspokojivě. Vlastní přínos a originalita v práci je taktéž na uspokojivé úrovni. Samostatnost studenta při tvorbě práce byla omezená, ale dostačující pro zpracování práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou E.

Posudek oponenta

Hudák, Igor

V závěrečné diplomové práci autor představuje moderní metodu vzdělávání ve formě hromadných vzdělávacích online kurzů (angl. MOOC) dostupných pro odbornou i neodbornou veřejnost. V rešeršní části jsou zevrubně představeny jednotlivé platformy, které se na MOOC kurzy specializují. Autor porovnal jaké možnosti a omezení každá platforma přináší. Práce se zaměřuje na vytvoření kurzu zabývající se normou ČSN EN 1591. Na textovou část, která popisuje jednotlivé části a problematiku navazuje část audiovizuální. Ukázkový kurz nastiňuje možnosti, jakým směrem by se mohl další vývoj ubírat. V rámci práce proběhla komunikace s některými platformami a vzniklo několik výukových videí, které demonstrují, jakým způsobem by měly být dotahovány přírubové spoje a jaký vliv hraje přítomnost maziva na výslednou sílu působící ve spoji. Pro potřeby online kurzu pro širší veřejnost se mi jeví, že zvolená forma by mohla být dostatečná. Každopádně pro pravidelné školení pracovníků, pro které je absolvování podobného kurzu nutností, si dokážu představit, že problematika bude zpracována mnohem precizněji, a pracovníkovi, který musí školení absolvovat pravidelně to přinese nějaké nové poznatky. Vzhledem k tomu, že je tento výstup součástí diplomové práce, postrádám zde použití vědecko-inženýrských metod, jako je například plánování experimentu. Použití této metodiky by možná pomohlo autorovi pomoci odhalit, že nebere v potaz, zda má na výsledné napětí vliv pozice snímače. Podle informací v práci a přiložených materiálech autor utahuje šrouby na přírubě v pořadí 1-3-2-4, nikde v textu však není přesně definováno, pod kterým ze šroubů se tenzometrický snímač nachází. Oceňuji, že autor vyhodnocuje naměřené hodnoty a pracuje i se statistickými veličinami, škoda jenom, že vypočtené odchylky nejsou vyjádřeny v procentech. Protože pak by si možná autor všiml, že u nenamazaného šroubu je odchylka měření téměř 12% a u namazaného šroubu ca. 5%. V textu postrádám informaci, kdy byl použitý momentový klíč kalibrovaný, autor udává, že momentový klíč má přesnost +-4%, což je mnohem menší teoretická odchylka než autor naměřil. Ze zadání mi vyplývá, že autor měl vytvořit kompletní kurz zabývající se ČSN EN 1591, výsledek podle mě nenaplňuje potenciál, který tato problematika nabízí (např. porovnání různých typů maziv, vliv různého materiálu šroubů atd.). U kurzu bych uvítal i další podpůrné materiály se kterými by účastníci mohli pracovat. Vnímám, že předložený materiál je pouhým úvodem do problematiky a z mého pohledu není zcela dokončený, jak vyžaduje zadání. Dalším z cílů, které měl autor splnit je ekonomické porovnání jednotlivých platforem a možnost komercializace produktu. V této kapitole jsou porovnány cenové podmínky v pro jednotlivé platformy a jsou sumarizována omezení, která jsou pro každou platformu specifická. Z analýzy vyplynulo, že obsah kurzu není možné z různých důvodů publikovat na jakékoliv platformě. Od této kapitoly bych očekával hlubší analýzu ekonomických ukazatelů než jenom pouhé přepsání hodnot do tabulky. Vzhledem k tomu, že autor měl porovnávat i jaký by mohl být teoretický dosah dané problematiky, postrádám možný ekonomický výhled do budoucna a nastínění různých scénářů, pro zjištění, do jaké doby by bylo nutné kurz dotovat z vlastních zdrojů (především pořízení vybavení) a kdy už by se mohl dostat do bodu zvratu a začít generovat nějaký zisk. Práce s literárními prameny se na první pohled jeví jako výborná, autor celkově vychází ze 112 zdrojů, kdy většina je řádně ocitovaná. Nicméně u všech uváděných údajů nelze objektivně posoudit, jestli jsou řádně ocitovány, protože u zdrojů 38,42,43,44,45,46,47,47,63 je odkaz nefunkční a navádí na neexistující stránku. U zdroje 26 se autor odkazuje na osobní elektronickou komunikaci s platformou Coursera, aby bylo možné tento zdroj ověřit, měl by být součástí příloh. Jako absolutně nevhodné považuji používání odkazů v referencích (81,83), které obsahují kód ke sledování „prokliku“. Vzhledem k tomu, že tyto odkazy slouží ke specifikování použitého materiálu bylo by vhodnější odkazovat se na web výrobce, nikoliv prodejce. Výsledné hodnocení odráží stav předložené práce, která by mohla být zpracovaná precizněji a uplatňovat vědecko-inženýrské metody v míře, kterými by měl inženýr disponovat. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 137030