BAJER, M. Aprotické elektrolyty pro lithno-iontové akumulátory s vyšší teplotní stabilitou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Práce pana Bajera se zabývá základními vlastnostmi elektrolytů pro lithno – iontové baterie, a to z hlediska jejich ovlivnění přídavkem triethylfosfátu jako retardéru hoření. Tento úkol byl splněn. Zjištění, že triethylfosfát dosti značně snižuje viskositu a zvyšuje konduktivitu elektrolytů je významné. Také hořlavost vyjádřená zvýšením bodu vzplanutí je pro praxi velmi přínosná. Teoretická část podává přehled mechanismu hoření a působení retardérů a poslouží jako odrazový můstek pro další práce v této oblasti. Přikládám výběr některých formálních chyb v práci. Str. 19 – co je to „diethyl“ Str. 29: možno zařadit např. tryfluormetylsulfonát, bis (tryflurmetyl) sulfonylamid, nebo bis (tryflurmetyl) – v odborné literature se píše “methyl” a předpona označující tři je vždy “tri” Str. 41: Clevelandova metoda, nikoli Celevelandova Str. 48 – 53: bude zajímavé korelovat zvýšení vodivosti a snížení viscosity vyvolané přítomností triethylfosfátu. Jistý vliv take může mít snížení permtivity. Tyto připomínky však nemění věcnou podstatu práce a neovlivňují její přínos. Bc. Bajer pracoval samostatně a iniciativně. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji klasifikaci výborně.
Pan Bc. Michal Bajer se ve své práci zabývá kapalnými elektrolyty pro lithno – iontové akumulátory s retardéry hoření. Změřil vliv retardéru triethylfosfátu na viskozitu, měrnou vodivost a bod vzplanutí. Na základě výsledků diplomant stanovil nejvhodnější složení pro použití v akumulátorech. Teoretická část popisuje princip a konstrukci lithno – iontových akumulátorů, představením měřených veličin a úvod do problematiky retardéru hoření. Celou teoretickou část považuji za kvalitní a logicky řazenou bohužel některé informace se několikrát opakují hlavně v části zabývající se vlastnostmi rozpouštědel a měření viskozit. V praktické části diplomant porovnával vlastnosti jednotlivých elektrolytů a to jak změřeních pro diplomovou práci tak i s hodnotami ze svých dřívějších i cizích prací. Návaznost na předchozí práce ukazuje na aktuálnost a neustálý vývoj v dané problematice. V závěru diplomant zdůvodnil vliv triethylfosfátu na jednotlivé parametry a nastínil další směr v této oblasti výzkumu. Z nedostatků práce bych zmínil: Pořadí seznamu literatury neodpovídá posloupnosti výskytu v textu práce. Nejsou sjednoceny desetinné tečky a čárky. U všech grafů chybí šipky a u většiny je použit špatný typ bodů (čtvereček, trojúhelník). V tabulkách vlastností rozpouštědel není uvedena frekvence, při které byla změřena relativní permitivita. Dále v tabulkách změřeních viskozit a vodivostí není uvedena teplota měření neboť obě veličiny jsou závislé na teplotě. Obrázky 28 až 33 a obrázky 42 a 43 jsou popsány konduktivita spíše bych se přimlouval pro popis měrná vodivost. V příkladech výpočtu chybí rozměry jednotek u všech čísel což vede ke zmatkům jako např. na str. 53 kdy 133,26 • 4,3 = 5,73 mS•cm-1. Předložená diplomová práce splňuje všechny body zadání a kromě drobných nedostatku (pravopis a překlepy jako např. nanorvstny, hustotota) i požadavky na technický text, práce je sepsána přehledně a pečlivě, s vnější úpravou a grafickým zpracováním na dobré úrovni. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66381