SLÁMA, M. Kolaborativní roboty ve strojírenském průmyslu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudky

Posudek vedoucího

Knoflíček, Radek

BP se zabývá velmi soudobým tématem a to kolaborativními roboty (KR). Podrobným studiem této závěrečné práce lze konstatovat, že hlavní cíl i dílčí cíle byly ve smyslu zadání BP více jako 100% splněny. Jako potěšující je možné konstatovat, že nad rámec zadání byly vypracovány kapitoly, týkající se bezpečnosti provozu a programování kolaborativních robotů. Po stručném exkurzu do historie robotů a průmyslových robotů, byly uvedeny rozdíly mezi kolaborativním a průmyslovým robotem. Poté byly představeny výrobní společnosti a jejich nejznámější KR, které nabízí na trhu, i s uvedením základních parametrů, což bylo velmi přehledně zpracováno. Podstatná část bakalářské práce byla vyhrazena pro uvedení příkladů úspěšných aplikací, což dokazuje dokazuje univerzálnost KR, spolupracujících s člověkem při řešení obvykle a nejčastěji manipulačních úloh. Podrobně byly popsány hlavní výhody a nevýhody KR a jak bylo již uvedeno výše, autorem BP byla věnována bezpečnosti práce patřičná pozornost uvedením normy ISO/TS 15066 a také popsány 4 základní režimy spolupráce. V neposlední řadě byly zmíněny způsoby programování kolaborativních robotů. Na závěr bylo provedeno vlastní zhodnocení dané problematiky tak, jak bylo žádáno v zadání. Ačkoliv se jednalo o BP rešeršního charakteru, je zpracována podle požadavků vedoucího závěrečné práce tak, že splnila jím stanovené vysoké nároky na ni kladené. Z formálního a obsahového hlediska nemám vážných námitek a připomínek, ani k přílohám. Též je možné konstatovat, že student v průběhu ak. roku prokazoval příkladnou aktivitu během zpracovávání BP, o čemž svědčí její rozsah více jak 60-ti stran.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Vetiška, Jan

Předložená práce na téma „Kolaborativní roboty ve strojírenském průmyslu“ si klade za cíl zhodnotit výhody a nevýhody použití kolaborativních robotů ve strojírenské výrobě. Takového zhodnocení je bez možnosti osobního kontaktu s integrátory a uživateli velmi obtížné, protože oficiální firemní materiály vždy popisují jen úspěšná nasazení kolaborativních robotů. Student toto zhodnocení zahájil v kapitole 3, kde vyjmenovává nejznámější výrobce kolaborativních robotů a jejich jednotlivé modely. Zde postrádám popis, jakým způsobe se jednotlivý výrobci vypořádaly se zajištěném bezpečnosti. Naopak se zde vyskytuje celá řada populárně naučných (i zavádějících) prohlášení: - 3.2.1 Jednoramenné provedení je také lehké, což přispívá k lepší manipulativnosti. - 3.4.1 Programování nevyžaduje konzoli ani kódování, což umožňuje rychlejší a snadnější uvedení robotu do provozu. Oponent: Programování robotu není jenom naučení drah, po kterých se má pohybovat TCP ale hlavně logika, kdy se má který pohyb vykonat, dále komunikace s dalšími zařízeními, komunikace s uživatelem atd. - 3.7.1 Roboty disponují také řadou čidel, které dokážou robot zastavit během několika milisekund v případě nebezpečí. Splňují tedy všechny bezpečnostní kritéria pro kolaborativní roboty. Oponent: čidla nezastavují ale detekují kolizní situaci … V kapitole 4 jsou ukázky nasazení kolaborativních robotů v praxi. Student vychází z propagačních materiálů, které jsou dostupné na internetu. Zde chybí vlastní šetření, jak to je s úspěšností nasazení kolaborativních robotů a kolaborativním režimu. Toto šetření je obtížné provést v normálních podmínkách ne tak v čase karantény. Kapitola pět popisuje studentovu analýzu výhod a nevýhod používání kolaborativních robotů. Zde je uvedeno již po několikáté že: „Kolaborativní roboty se hodí převážně do malých a středních podniků, díky svému snadnému přeprogramování.“ a přitom v kapitole 4 uvádí nasazení u firem jako STIHL, FORD Motor Company, Škoda auto, BAI Lear, MANN+HUMMEL… Dále nesouhlasím s tvrzením v odstavci Rentabilita o tom, že nasazování kolaborativních robotů je levnější než nekolaborativních, i když student správně uvádí, že je nutné brát cenu za celé pracoviště. I přes uvedené výtky konstatuji že student splnil všechny body zadání a práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod D
Vlastní přínos a originalita D
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii D
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis D
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 124600