KRAJÍČKOVÁ, K. Grafenový biosenzor dopaminu a vliv hradel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Bartošík, Miroslav

Podstatou bakalářské práce bylo otestovat neselektivní dvouhradlový bionsenzor dopaminu a podrobněji studovat vliv koncentrace detekované látky a vzdálenosti horního hradla. Tyto cíle se podařilo splnit. Experimentální závěr, že dopamin dopuje grafen elektrony, odpovídá dříve publikovaným ab-initio výpočtům. Vliv vzdálenosti horního hradla je ve výsledcích mnohoznačný. V této souvislosti bych však očekával lepší analýzu dosažených výsledků spolu se zahrnutím vyhodnocení reprodukovatelnosti, což při automatizaci měření a dostatečném množství výsledků, bylo možné provést o něco lépe. Části bakalářské práce týkající se popisu provedení experimentů a jejich diskuze jsou u práce hůře srozumitelné, i když vzhledem k mnohonásobnému čtení a zahrnutým korekcím, je poslední verze lepší než verze předchozí. Oceňuji návrh zařízení pro automatizace pohybu horního hradla. Silnou stránkou při práci byl proaktivní přístup, schopnost plánovat čas a zajistit si spolupráci s kolegy. Celkově práci hodnotím jako velmi dobrou B.

Posudek oponenta

Šimšíková, Michaela

Bakalářská práce Kateřiny Krajíčkové je zaměřená na studium dopaminového senzoru na bázi grafenového tranzistoru řízeného efektem pole, především možnosti zvýšení účinnosti odporové odezvy biosenzoru při použití obou hradel, jako i vlivu vzdálenosti mezi grafenem a elektrodou horního hradla na odezvu senzoru. Biosenzory jsou rozvíjející se oblastí a nachází uplatnění v mnoha oblastech, jako například zdravotnictví, potravinářský průmysl, či námořní sektor. Grafen je velice slibným materiálem při aplikaci jako biosenzor díky velkému povrchu, vynikající biokompatibilitě s řadou biomolekul, jako i zlepšení signální odezvy. Rovněž samotný studovaný dopamin hraje důležitou roli v lidském organismu a abnormální hladiny dopaminu, či už příliš vysoké nebo naopak příliš nízké, doprovází mnoho patologických poruch, proto rychlá detekce dopaminu v biologickém systému je velmi důležitá. Spojení studia grafenového senzoru a následné stanovení dopaminu je téma velice zajímavá, důležitá a má pro budoucí využití v praxi velký potenciál. Předložená práce je logicky uspořádaná, obsahově na sebe jednotlivé části patřičně navazují. V teoretické části je představen grafen – vlastnosti a možnosti jeho přípravy, především pomocí chemické depozice z plynné fáze (CVD) a exfoliace. Dále je vysvětlena funkce grafenového polem řízeného tranzistoru použitého pro detekci. V poslední části teorie je blíže představena samotná cílová biomolekula – dopamin. Z obsahové stránky jsou uvedené informace kvalitně zpracované, avšak z formální stránky v této části práce často chybí odkazy na zveřejněné obrázky. Experimentální část je věnovaná samotné přípravě a testování senzoru. Výsledky měření jsou správně interpretované. Soupis drobných připomínek: • V úvodu práce autorka píše o výhodách grafenu jako senzoru, jakož i významu dopaminu a jeho detekce. Chybí mi nějaké srovnání jiných možností detekce dopaminu, respektive vysvětlení, čím je grafenový senzor zajímavý/výhodný při detekci tohoto neurotransmiteru, jakož i zmínka jiných vědeckých prací s touto tématikou. • Citace v literární rešerši nemají jednotný formát.   • V textu chybí odkaz na citaci 26, 27 a 30, i přesto, že je uvedena v bibliografii. • Jako zdroje byly použity převážně kvalitní vědecké články. Navzdory tomu bych v budoucnu doporučila vyhnout se citaci z Wikipedie. Uvedené připomínky souvisejí pouze s mírnými formálními nedostatky a nesnižují kvalitu předkládané práce. Na základě výše uvedeného mohu zhodnotit, že práce splňuje všechna kritéria požadovaná pro bakalářskou práci a doporučuji ji komisi k obhájení.

eVSKP id 149964