KUBÍK, J. Metalurgie a vlastnosti masivních ocelových odlitků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.

Posudek vedoucího

Záděra, Antonín

Diplomant se zabýval vlivem metalurgického zpracování na vlastnosti a vady odlitků z nelegovaných ocelí. Byl ověřován vliv použitého dezoxidačního prvku, jeho koncentrace a vliv použitého metalurgického agregátu na mechanické vlastnosti a charakter porušování oceli. Ve své práci zpracoval a vyhodnotil výsledky zkoušek odlitků, u kterých byly použity tři způsoby dezoxidace. Práce byla součástí výzkumu prováděného v rámci projektu MPO TIP ve spolupráci VUT v Brně a ŽĎAS a.s. Diplomová práce je přehledně zpracována, jazyková i stylistická úprava textu je na dobré úrovni. Výsledky zkoušek jsou správně a srozumitelně zpracovány a interpretovány. Výsledky diplomové práce jsou přímo aplikovatelné ve slévárenské praxi.

Posudek oponenta

Čech, Jan

Autor v úvodní části své práce dokazuje, že se opravdu pečlivě seznámil s provozem, kde byly následně vyrobeny zkušební vzorky pro experiment. Dále je zpracováno základní rozdělení vměstků do tříd I-IV, morfologie vměstků a opatření k odstranění. V kapitole 4 jsou popsány základní typy dezoxidace. Dezoxidace Al je definována jako základní a jsou popsány formy Al přítomné v oceli. Chybí mi však zmíňka o definici Al rozpustného v kyselině, které je využito v obrázku 5.1., a autor v následujících opatřeních proti lasturovým lomům zřetelně nerozlišuje mezi Alc a Alrk. Dezoxidace ostatními prvky je popsána dostatečně, využití Ti pro dezoxidaci je však diskutabilní. V úvodu experimentální části práce jsou popsány zkušební odlitky, ale nejsou uvedeny základní charakteristiky slévárenské technologie (modul, nálitky). Dále jsou popsány tři způsoby dezoxidace oceli vyráběné na EOP a zcela náhodně jsou umisťovány zmíňky o odlitcích tu z EOP/LF/VD, tu z EOP/LF. Je velmi detailně popsáno značení budoucích „vzorků“ podle rozřezovém plánu. Kapitola 7 popisuje přípravu a vyhodnocení vzorků na elektronovém rastrovacím mikroskopu, včetně chemického složení vměstků. Bohužel, některá v textu uváděná čísla vzorků jsou matoucí vzhledem k rozřezovým plánům v kapitole 6.3. a čtenář, který by se jimi řídil, by získal v některých případech mylné informace. Pouze díky osobní znalosti problematiky bylo možno si utřídit předávané informace. Podrobné chemické složení vměstků vyskytujících se v uhlíkové oceli při různém způsobu dezoxidace jsou důležité pro správnou volbu dezoxidace. Jako důležité považuji potvrzení modifikačního vlivu kovů alkalických zemin (Ca, Mg...) na oxidické vměstky do tvaru Ib, např. tabulka 7.6. a 7.7. Na závěr byl porovnáván vliv jednotlivých metalurgických postupů na výskyt lineárních vad v podnálitkových oblastech zkušebních odlitků. Důležitým závěrem je, že nutným předpokladem k dosažení odlitků bez výše zmíněných vad je zařazení procesu EOP-LF-VD do výroby tekuté oceli, přestože ve většině experimentální části práce se uvedeným procesem autor nezabývá –pouze v samotném závěru. Předloženou práci doporučuji k obhajobě s hodnocením C/dobře.

eVSKP id 61797