ČERNOŠEK, M. Impedanční spektroskopie organických vodičů a polovodičů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student Michal Černošek se ve své práci věnoval charakterizaci organických materiálům pro elektroniku, které byly připravovány na Fakultě chemické ve skupině prof. Weitera. Za své prodloužené období realizace DP změřil řadu různých materiálů a struktur. Do své práce zahrnul až poslední měření, kde bylo dostatek vzorků pro statistické hodnocení a také konzistentí soubor měnících se parametrů, který měly za úkol porovnat jeden materiál od dvou různých výrobců. Student přistoupil ke své práci aktivně, problematiku průběžně konzultoval, ale na druhou stranu už neměl dost času na kvalitní zpracování výsledků. V práci trochu bojoval s neočekávaným chování vzorků, které z části byly dány také přípravou na straně Chemické fakulty a na druhé straně nedostatečných znalostech studenta, které by umožnili vyrovnat se s takovýmto souborem dat. Nicméně student prokázal schopnost pracovat s literaturou, zvládnul různé charakterizace na různých přístrojích, modelování, simulace a zpracování výsledků měření na velmi dobré úrovni. Práci studenta hodnotím velmi dobře/B.
Student Bc. Michal Černošek vypracoval svoji práci na téma Impedanční spektroskopie organických vodičů a polovodičů. Práci rozdělil na celkem 41 stranách do osmi kapitol včetně úvodu a závěru. Kapitoly 1 a 2 se zabývají základním popisem chování organických polovodičů a vyjmenováním několika základních materiálů. Třetí kapitola se zaobírá problematikou nanášení organických materiálů. Student však ve výčtu technologii neuvádí metodu rotačního nanášení, která je poté použita pro výrobu měřených vzorků. Čtvrtá kapitola se věnuje komerčně dostupným organickým výrobkům. V páté kapitole je rozebráno měření impedance včetně použití náhradního modelu a matematického popisu jednotlivých prvků ekvivalentního náhradního modelu. V experimentální části v kapitole 6 student měřil vzorky materiálu PEDOT-PSS různých výrobců a různých tlouštěk u kterých měřil VA a impedanční charakteristiky. U VA charakteristiky byl navíc zjišťován i vliv stárnutí. Naměřené výsledky jsou shrnuty do tabulek a grafů, avšak u impedančních charakteristik je uveden použitý frekvenční rozsah od 20 Hz do 20 MHz, ale v tabulce a grafech uvádí frekvenci pouze do 2 MHz. Taktéž dle popisu v práci použitý přístroj umožňuje měření do 2 MHz. V grafech 6.14 až 6.19 není bohužel patrné, jakým směrem se zvyšovala frekvence. V grafu na obr. 6.4 jsou nevhodně umístěné rovnice regrese, tak že není patrné, ke které křivce rovnice patří. V grafu na obr. 6.9 regresní rovnice jsou hůře čitelné vlivem použité mřížky grafu. V závěru experimentální části je uveden náhradní model pro impedanční měření pouze pro vzorky s jedním materiálem a je uvedeno, že použitý model se pro druhý materiál nehodí. Je na škodu práce, že není publikován korektní náhradní obvod, který by korespondoval s druhým materiálem. Formální stránce je nutné vytknout nejednotné uvedení číslování literatury. Do kapitoly 5 včetně je uváděno běžně používané číslování v hranatých závorkách, avšak v experimentální části je použito číslování horním indexem. Dále považuji za nevhodné použití Wikipedie jako hlavního zdroje pro pojem uvedený v kapitole 3.3. Práce obsahuje nesprávné používání mezer mezi číslem a jednotkou a nesprávně napsanou jednotku pro litr (velké „L“) str. 12, pro stupeň (str. 17) a pro MHz (tab. 6.8 str. 36, či str. 22) Dále se pak v práci objevují chybějící písmena ve slovech (např. str. 27). Nejednotné je i formátování grafů (obr. 6.16). Student nevhodně používá anglicky popsané obrázky a anglosaské značení rezistorů v náhradním obvodu na str. 38. Vzhledem k uvedenému hodnotím práci stupněm B (80b) a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 74335