SVOBODOVÁ, B. Stanovení tenzidů v půdě odebrané z požářišť [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Vávrová, Milada

V rámci předložené diplomové práce byla řešena aktuální problematika stanovení tenzidů obsažených v hasicích pěnách a jejich následné ovlivnění pedosféry. V teoretické části jsou popsány vlastnosti hasicích pěn, tj. především pěnění, vodní toxicita a biodegradibilita; současně je zde hodnocen také jejich vliv na životní prostředí. Práce se zaměřuje na kontaminaci půdy velkým množstvím hasební vody s přídavkem tenzidů. V rámci prováděných experimentů byly posuzovány dva zvolené analytické postupy, tj. metoda stanovení tenzidů methylenovou modří podle ČSN a metoda mobilní analytiky s fotometrickou koncovkou, která umožnila stanovit všechny typy tenzidů, tj. anionaktivní, kationaktivní a neionogenní. Ze získaných výsledků vyplývá, že používání hasebních prostředků nese s sebou značné environmentální riziko, protože škodliviny obsažené v hasebních prostředcích mohou mít negativní dopad na všechny abiotické složky životního prostředí, některé z nich pravděpodobně i na biotické složky životního prostředí. Jmenovaná studentka se snažila splnit cíle řešení, její teoretická příprava se však neodrazila ve výsledcích. Také posouzení obou metod nebylo provedeno vyčerpávajícím způsobem a proto na základě těchto faktů hodnotím její diplomovou práci stupněm „B“.

Posudek oponenta

Zlámalová Gargošová, Helena

Předložená diplomová práce je zaměřena na problematiku stanovení obsahu tenzidů v půdě odebrané z místa požárů. Tyto byly stanovovány jednak rozhodčí metodou dle ČSN EN 903 (75 7534) (aniontové tenzidy) a prostřednictvím mobilní analytiky (všechny typy tenzidů) s cílem optimalizovat úpravu vzorků pevných matric před vlastním stanovením mobilní analytikou. Práce je zpracována na 56 stranách včetně 2 stran příloh. Pro sepsání práce bylo využito 49 zdrojů. Mezi kterými jsou učební texty, vědecké články v anglickém originále i články zpravodajského charakteru (5). Práce je standardně členěna v souladu s požadavky kladenými na tento typ prací na FCH VUT v Brně (Úvod, Teoretická část, Experimentální část, Výsledky a diskuse, Závěr, Seznam použité literatury, Použité zkratky, Přílohy). Po stránce jazykové je práce, psaná pěknou bezchybnou češtinou. Z formálního hlediska je práce úhledná pouze chybí v textu odkazy na obrázky, čísla rovnic. V práci není zachována posloupnost citací. Teoretická část se zabývá především problematikou tenzidů z hlediska jejich rozdělení a přítomnosti v pěnidlech používaných pro přípravu hasebních pěn a jejich stanovení. Pěkně je zde zpracovaná kapitolka 2.2.5. Ekologické dopady hasebních pěn. V teoretické části je několik nejasností a protichůdných informací, které jsou k dovysvětlení zařazeny v otázkách č. 1-2 diplomantce. V experimentální části jsou stručně charakterizovány požáry ze kterých byly odebrány vzorky matric ve kterých byly stanovovány jednotlivé skupiny tenzidů a popsán způsob přípravy vodného výluhu ke stanovení sledovaných analytů, stejně tak jako metodiky podle kterých se při stanovení jednotlivých skupin tenzidů postupovalo. K obsahu předložené práce mám následující připomínky a dotazy: graf č. 1, tabulky 3 a 4 jednotky u absorbance nejsou správné je to bezrozměrné číslo. 1. Str. 9. Cituji: hydrofobní část molekuly, která je orientovaná směrem ven k molekule vody, je tvořena dlouhým uhlovodíkovým řetězcem (C18 a více). Uhlíkové řetězce mohou být fluorované, perfluorované a siloxanové; mohou být rozvětvené a také mohou být spojené s benzenovými jádry. S rostoucí délkou uhlíkového řetězce se zvětšuje povrchová aktivita tenzidů, což je charakterizováno snižující se rozpustností látek a směsi org. rozpouštědla a vody. Hydrofilní část je tvořena alespoň jednou funkční skupinou obsahující heteroatomy (COOH, SO3H a další), která směřuje ke smáčenému povrchu. V tomto odstavci jsou nepřesnosti týkající se vlastního mechanismu působení tenzidů - mohla by autorka opravit? 2. Pěnidla obsahující perfluorované tenzidy se těžko rozkládají, některé jsou dokonce téměř nerozložitelné a jejich toxicita je spojena s produkty jejich degradace. Fluorované tenzidy mají tak velkou molekulovou hmotnost, že jsou samy o sobě pro biologické systémy virtuálně netoxické, a proto výrobci často prohlašují, že jejich výrobky podléhají téměř 100 % biologickému rozpadu – je možno upřesnit? 3. Str. 35 není správně uvedena koncentrace pracovního roztoku, přičemž dále v tabulce informující o přípravě kalibračních roztoků už je počítáno se správnou koncentrací tohoto roztoku-může toto diplomantka opravit? 4. Na obrázku č. 3 jsou dvě kyvety, jsou to vzorky nebo je ta méně zbarvená slepým vzorkem? Jak byla měřena absorbance v případě rozhodčí metody? 5. Str. 39 stanovení neionogenních tenzidů není vysvětlena zkratka TBPE a ani není uvedena v seznamu zkratek – mohla by autorka diplomové práce toto doplnit a blíže vysvětlit princip metody? 6. Str. 45 v grafu číslo 3 převažují kationaktivní tenzidy. Je to podle diplomantky skutečný obraz složení hasebních prostředků nebo se jedná o falešně pozitivní chybu stanovení? 7. Str. 46 porovnává diplomantka výsledky metod stanovení anionaktivních tenzidů (AT) stanovených rozhodčí metodou dle ČSN EN 903 (75 75 34) a pomocí mobilní analytiky. Diplomantka vysvětluje vyšší množství AT naměřených mobilní analytikou následovně: Pro obě stanovení byly použity stejné vzorky, upravené jako vodný výluh. Pro mobilní analytiku byl použit přímo vodný výluh bez další úpravy, tzn. že nebylo uvažováno o tom, že by výsledky tohoto stanovení mohla ovlivňovat i přítomnost jiných tenzidů. Pro stanovení methylenovou modří byl vodný výluh dále upravován převodem aniontových tenzidů do chloroformu. Je proto možné, že při této úpravě vzorků nedošlo k převedení všech tenzidů z vodného výluhu do chloroformového extraktu. Z tohoto hlediska je při analýze tenzidů, a to především screeningovou metodou, výhodnější použít mobilní analytiku, při které nedochází ke ztrátám tenzidů v rámci další úpravy vzorků. ????? Na obr. 3 vztahujícímu se ke stanovení AT mobilní analytikou je vyfocena lahvička reagenčního testu ke stanovení AT s nápisem chloroform. Také podle principu provedení tohoto stanovení, který je v návodu ke stanovení AT je prováděna extrakce barevného asociátu s MM do chloroformu. V tomto bodě jsou obě metodiky principielně shodné a vysvětlení si odporuje. Může autorka opravit výše uvedené tvrzení a pokusit se jinak vysvětlit vyšší hodnoty AT stanovené mobilní analytikou? Jaké tenzidy a jakým způsobem ovlivňují stanovení AT? Na základě komplexního posouzení doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm velmi dobře/B.

eVSKP id 33157