REHBERGER, M. Implementace komunikačních technologií IoT v simulačním nástroji NS-3 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Předložená bakalářská práce studenta Marka Rehbergera se zabývá teoretickým porovnáním komunikačních technologií NB-IoT a LTE Cat-M1 a problematikou implementace simulace jedné ze dvou uvedených komunikačních technologií v prostředí NS-3, a to se zamřením na oblast aplikací SmartGrids. Teoretická část je věnována rozboru obou jmenovaných technologií, z nichž si student v souvislosti se zadáním sám vybral k analýze a simulaci LTE Cat-M1, jíž se věnuje ve zbytku práce. Navazující praktickou část otevírá pojednání o nástroji NS-3 a popisuje autorovo seznámení se s prostředím skrze výchozí scénáře pro LTE, jež v další podkapitole přechází v rozšířené experimenty. Výsledky jsou prezentovány formou grafů a tabulek, rozebraných a okomentovaných v diskusi. Nedostatkem obsahovým je mj. absence vlastní definice komunikačního scénáře, tj. popis z jaké reálné či myšlené situace se vychází při sestavování simulačního scénáře, či alespoň na základě jakých požadavků bylo rozhodováno o volbě parametrů simulace; toto mohla obsahovat např. strana 34, která pouze předkládá subjektivní předpoklady. Po formální stránce vykazuje práce nedostatky ve formě nepřesného odborného vyjadřování, ne vždy šťastně strukturovaných vět, překlepů a gramatických chyb. Nicméně pozitivně hodnotím zpracování práce v LaTeXu, práci s literaturou i snahu alespoň o částečné vlastní zpracování některých ilustračních obrázků a tabulek, jejichž zdroje jsou citovány a na vlastní přínos (např. překlad, zpřehlednění apod.) je upozorněno poznámkou „upraveno“. Také kladně hodnotím studentovu samostatnost navzdory distanční povaze akademického roku. Na základě uvedených komentářů navrhuji práci k obhajobě a hodnotím stupněm D / 60 bodů.
Bakalářská práce studenta Marka Rehbergera zpracovává problematiku implementace komunikační technologie LTE Cat-M1 v případě masivního počtu koncových zařízení. Teoretická část práce obsahuje popis Low-Power Wide Area (LPWA) technologií, kdy je po obecném rozdělení technologií pracujících v licenčním a bezlicenčním frekvenčním pásmu pozornost věnována technologiím Narrowband IoT (NB1) a LTE Cat-M1. Praktická část se zaměřuje na popis zvoleného simulačního nástroje Network Simulator 3 (NS-3), na popis vytvořených scénářů a diskuzi výsledků. Z pohledu oponenta obsahuje práce celou řadu chyb a nedostatků, z nichž některé jsou závažného charakteru. Není zřejmé, proč byla pozornost v teoretické části práce soustředěna zejména na popis technologie NB-IoT, když v navazující praktické části student implementoval technologii LTE Cat-M1. Právě popis funkčnosti technologie LTE Cat-M1 na fyzické vrstvě je zcela klíčový pro korektní implementaci. Bohužel musím konstatovat, že představené scénáře v praktické části práce nenaplňují cíle zadání. První scénář reflektuje výchozí konfiguraci, která je k dispozici v modulu LENA a student tak provedl „pouze“ ověření funkčnosti. Druhý scénář, v práci nazvaný jako „Rozšířený scénář NS-3“ by měl dle studenta reflektovat implementaci technologie LTE Cat-M1. Toto tvrzení je zcela nesprávné a velmi zavádějící, jelikož jediná dokumentovaná změna, kterou student ve své práci provedl, je změna alokace PRB (6) tak, aby počet odpovídal šířce pásma pro LTE Cat-M1. Z poskytnutých výstupů nelze ověřit, zda byla provedená změna v počtu alokovaných PRB reflektována v simulačním scénáři korektně (není zde porovnání výsledků s výchozí konfigurací). Student kombinuje různé aplikace pro generování datového provozu (Bulk a On/Off) stejně jako protokoly na transportní vrstvě. Porovnání dosažených výsledků mezi jednotlivými scénáři tedy není možné. Slabinou práce je také diskuze výsledků (grafů), kdy je z výsledků zřejmé, že nebylo dosaženo očekávaných přenosových rychlostí pro technologii LTE Cat-M1, tj., 300Kb/s v obou směrech. Poskytnuté tabulky (Tab. 7.1, 7.2, 7.3) nepopisují charakter komunikace a neobsahují tak klíčové parametry pro komunikační scénáře. Prezentované shrnutí dosažených výsledků napříč scénáři (viz Tab. 7.4) následně potvrzuje nepochopení problematiky a nefunkční implementaci – se vzrůstajícím počtem koncových zařízení se zvyšuje ztrátovost, což značí nekorektní uvolňování rádiových prostředků, tj., nefunkčnost přepínání RRC Connected -> RRC Idle. Z formální stránky obsahuje práce řadu chyb, nepřesného a hovorového vyjadřování, není psána v trpném rodě a jednotlivé sekce na sebe spíše nenavazují. V mnoha případech není vysvětlen význam zkratky při prvním výskytu v textu. Dalším nedostatkem je nejednotnost vkládaných obrázků. Obrázky také v mnoha případech nejsou překreslené, což vytváří nejednotnost grafického stylu a celkové úrovně. Za zbytečné také považuji popisování zdrojového kódu v těle práce, když se z velké části jedná o popis známých (a veřejně dostupných) zdrojových kódů a ne práci (přínos) autora práce. Na základě výše uvedeného hodnotím práci studenta Marka Rehbergera stupněm E/59 bodů a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 133400