HORÁKOVÁ, K. Lyofilizované ovoce - chemické vlastnosti a možnosti zpracování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.

Posudek vedoucího

Vespalcová, Milena

Diplomová práce Bc. Kláry Horáková se týká jednoho z nejšetrnějších způsobů úchovy ovoce – lyofilizace. Tento konzervační postup se v současné době stává populární, avšak lyofilizované ovoce se zatím dostává jen k omezenému okruhu spotřebitelů. Autorka prostudovala více než stovku informačních zdrojů vesměs recenzovaných. Informace shrnula do obsáhlé teoretické části, ve které jsou uvedeny všechny potřebné vstupní informace pro řešení zadaného experimentálního úkolu. Při zpracovávání informačních zdrojů byla velmi pečlivá, nicméně brzy se ukázalo, že čeština není její silnou stránkou. V laboratoři pracovala svědomitě, zvládala rychle všechny pracovní postupy a stejně jako instrumentální techniky. Dílčí výsledky vždy konzultovala s vedoucí diplomové práce a vždy byla dobře připravená. Očekávala jsem však, že poměrně velké množství přehledných grafů a tabulek bude vyváženo širokou diskusí, vzájemným porovnáváním a bohatším srovnáním s literárními údaji. Přes zmíněné výhrady si cením odvedené práce posluchačky Bc. Kláry Horákové stejně jako jejího celkového odpovědného přístupu. Předloženou diplomovou práci jednoznačně doporučuji k obhajobě a hodnotím celkovou známkou VELMI DOBŘE - B.

Posudek oponenta

Vítová, Eva

Diplomová práce se zabývá chemickou analýzou vybraných druhů mraženého, sušeného a lyofilizovaného ovoce (aronie, mirabelka a dvě odrůdy černého rybízu). Vzorky byly získány z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Teoretická část popisuje všechny druhy analyzovaného ovoce a jejich využití v potravinářství. Hlavní pozornost je pak věnována obsaženým biologicky aktivním látkám, tedy těm, které jsou měřeny v experimentální části práce (tj. fenolické látky, vitamin C a sacharidy) a možnostem jejich stanovení. Teorie je rozsáhlá a poměrně podrobná, vychází ze 108 celkem kvalitních literárních zdrojů (je zde citována řada časopiseckých vědeckých publikací) a podává ucelený přehled dané problematiky. K jejímu zpracování mám několik drobných připomínek: Bývá zvykem na konci kapitoly úvod stručně nastínit cíl práce. Číslování literárních zdrojů musí být podle pořadí, jak se vyskytují v textu. Používaná neúsporná forma citace; např. [11, 12, 13] místo [11-13]; Není dodržován konzervativní nebo progresivní způsob psaní textu (např. glukosa vs. glukosaisomeráza). Podle závazného pravopisu chemických sloučenin je správná koncovka pro sacharidy pouze –osa, pro enzymy –asa. Obr 16, 19: Lepší by byl popis v češtině. Experimentální část spočívala ve stanovení a následném porovnání antioxidační aktivity, obsahu antioxidantů, vitaminu C a vybraných sacharidů všech vzorků ovoce. Většina metod stanovení antioxidantů je založena na spektrofotometrickém stanovení, vitamin C a sacharidy byly stanoveny pomocí HPLC. Získané výsledky jsou prezentovány formou tabulek a grafů. Výsledky jsou celkem správně interpretovány a velmi stručně diskutovány. Závěr mi připadá zbytečně podrobný a dlouhý. Uvítala bych stručnější, ale zato lépe vystihující podstatu nejdůležitějších zjištění. Celkový dojem z práce zbytečně snižuje řada překlepů, formálních a pravopisných chyb. I k této části mám řadu připomínek: Rovnice a vztahy je třeba číslovat, aby bylo možné se na ně při použití odkazovat. V kapitole 3.8 Statistické zpracování výsledků není uveden literární zdroj. Kapitola by neměla začínat tabulkou nebo grafem. Obsah „0“ uvedený v tabulkách u některých výsledků není dostatečně informativní, raději bych použila nd (nebylo detekováno) nebo ns (nebylo stanoveno). Opakování nadpisu v příloze, nadpisu grafu nebo tabulky a ještě uvnitř grafu se mi zdá zbytečné. Nicméně lze konstatovat, že předložená práce po stránce obsahové i formální splňuje požadavky na magisterskou diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě, nejvíce oceňuji její možné praktické využití.

eVSKP id 87039